DOBA KARLOVA

Za Rudolfa I. Habsburského (to je první problematický svršek) ještě žádné oděvní pořádky neexistovaly; za Karla IV. (což je druhý problematický svršek) se snad pomalinku začínají objevovat i u nás. Ale oděvní pořádky rozhodně nemají absolutně nic společného s pohřebními výbavami panovníků. A o těch je řeč. Vzhledem k tomu, v jak příšerném stavu byla depozita po vyplenění hrobů a depozitářů kolem r. 1928, je docela zázrak, že to dopadlo alespoň tak, jak to nakonec dopadlo. Je samozřejmě otázkou, zda výsledek není horší, než kdyby útržky čekaly ve vhodném obalu dalších 10 let, až se nasbírají prameny k rekonstrukci...

Zbytek nechávám být - cítím snahu o hádání se a slovíčkaření a na něco takového nemám čas.

Ale to jsme opět odbočili od ženských pokrývek hlavy ve středověku a od převratné teorie, o jejíchž pramenech jsem se stále nic nedozvěděla. Jsem velmi zklamána, protože jsem očekávala serioznější přístup. Zvlášť, jedná-li se o novou teorii, která vyvrací nejen ty dosavadní, ale jde dokonce proti středověkému právu civilnímu i kanonickému. V takovém případě bych si velmi přála poznat prameny, které umožňují tak novou teorii založit. Argumenty pro ni jsou zřejmě velmi průkazné a silné a proto bych se s nimi velice ráda seznámila alespoň v základní podobě.

Vždyť tu ten původ téhle teorie zazněl už několikrát. Rukopisy, iluminace, sochy? To chceš konkrétní folianty?

Já nejsem autor té teorie a tedy se nechci přímo vyjadřovat k jejímu původu. Měla by ses zeptat přímo Posadowa, nebo Maršálka. Ten tu však od tvého dotazu, jak vidno nebyl. Tak prosím posečkej, zkusím ho zítra soukromě poťouchnout aby se šel také zpovídat, když už to smolil .

PS: Nemám v úmyslu slovíčkařit. Pokud to tak vyznělo pak se omlouvám.

Nikoli, nezazněl. Obecný odkaz na nespecifikované "rukopisy, iluminace, sochy", to v žádném případě není uvedení alespoň základních pramenů. K poctivé badatelské a publikační práci, stejně tak při zveřejnění názorů v diskusi, patří také seznam, u publikace podrobný, pramenů (citací a dalších informací). Zvlášť, uvádím-li něco, co má za cíl bořit zažitou představu. Pak přece musím počítat s tím, že budu mít oponenty a budu muset své tvrzení velmi kvalitně doložit.
Takže ano - chci konkrétní, alespoň základní, prameny.
Mimochodem - zveřejňování (publikování) je také jedna z mnoha věcí, kterou se učí studenti historie, archeologie a mnoha dalších oborů. Dále pak to je práce s různými druhy pramenů, rešeršní činnosti, analytické. K tomuhle všem se amatér horkotěžko propracovává sám, často systémem pokus-omyl, zhusta bez potřebné literatury, jež by mu mohla být nápomocna při samostudiu.

Děkuji, to bys byl moc hodný...
Ráda se jich zeptám. Ale myslím, že sem chodí a jistě si mou několikrát opakovanou prosbu či žádost přečtou

No, vyznělo...
Psaná ironie vždy vypadá agresivněji, než byla myšlena a než by vypadala v ústním podání. Proto se snažím psát příspěvky bez vyjádření pocitů; asi to vypadá dost upjatě, ale písemná diskuse už je sama o sobě dost problematickým způsobem komunikace; tak proč ji ještě více komplikovat vnášením osobních pocitů? Proto také minimálně užívám "emotikony". Málokdy jsou tak hezcí a pestří (a zde jsou obzvlášť oškliví), aby mohli přesně vystihnout to, co člověk chce vyjádřit. Omlouvám se, ale asi zůstanu "koženým ksichtem"

Kordulka napsal: Dobře, už do toho nebudu šťourat
Ráda bych ale věděla, zda byl tento dost převratný názor oponován na nějakém odborném pracovišti tuzemském či zahraničním, případně publikován v nějaké odborné práci nebo publikaci. Já jsem se s tvrzením, že by zahalování žen ve středověku bylo dobrovolné, na základě momentálního rozpoložení a módy, ještě nikdy a nikde nesetkala. Ale pokud to je nezvratně doloženo, pak by stálo za to to zveřejnit na nějakém odborném, nejlépe mezinárodním, fóru; nebo třeba ne nějaké tématické konferenci, semináři...
A přivítala bych zde cokoli, co by tu teorii podpořilo. Já se s podpůrnými prameny opravdu ráda seznámím, protože jsem zvídavá; stačí mi i pár odkazů na odbornou literaturu, od níž bych se mohla odrazit. Díky!

P.S.: Omlouvám se za toho "gangsterského" smajlíka, ale to je jediný, který se tváří tak nějak přiměřeně vesele a neironicky

tak jsem tu chvíli nebyl Nicméně k té „převratné“ teorii, jsem došel na základě studia, které jsem mimo jiné shrnul zde:
DUBEC, I. :Evropská móda vrcholného středověku. Odívání nobility první poloviny 14. století. Bakalářská práce, Univerzita Hradec Králové, Fakulta humanitních studií, 2006
DUBEC, I.: Móda v době vlády Elišky Rejčky a Jana Lucemburského. Hradec Králové, Vlastním nákladem: 2007

Za úplného laika v oboru historie a kunzhistorie se nepovažuji, původním vzděláním jsem sochař a restaurátor kamene (absolutorium Střední odborné školy průmyslové a sochařské 1993 a Vyšší odborné školy restaurování kamene bez polychromie 1997 v Hořicích v Podkrkonoší), absolvoval jsem pár seminářů školy v Tussonu, která je zaměřená na obnovu starých řemesel (Club archeoloique Marpen – Francie, 1991-1996) a pod stejnou hlavičkou jsem se aktivně podílel na archeologických pracech v lokalitách středověkých hradů a osad Merpins, Clougene, Frenade, st. Michael v departmentu Charentes- Chmpagne. Před pár lety jsem absolvoval studijní obor Historie – archivnictví na filozofické fakultě UHK. V rámci projektu hradeckého dvora dál aktivně spolupracuji s domovskou katedrou PVH a UHV.
Nicméně přiznávám, že mé znalosti jsou více než žalostné. Svůj závěr týkající se dámských pokrývek hlavy za převratný nepovažuji a rád se seznámím s prameny, které nezvratně doloží tvou teorii o nařízeném a vymáhaném nošení pokrývek v případě vdaných žen a vdov ve sledovaném období vrcholného a pozdního středověku. Za vymahatelné samozřejmě považujeme to, co lze vymoci soudem, nebo jinou adekvátní autoritou
Zcela bez ironie říkám, že si rád opravím svůj názor i svou představu o našem období, protože mi jde stejně jako tobě o nalezení pravdy, nikoli o vlastní ego. Protože vím, jak je internetová diskuze neosobní, dodávám že vše píšu bez emocí, s úsměvem a bez snahy o machrování

P.S. diskuzi vítám, protože nás posouvá dál

Kordulka napsal: Ale to jsme opět odbočili od ženských pokrývek hlavy ve středověku a od převratné teorie, o jejíchž pramenech jsem se stále nic nedozvěděla. Jsem velmi zklamána, protože jsem očekávala serioznější přístup. Zvlášť, jedná-li se o novou teorii, která vyvrací nejen ty dosavadní, ale jde dokonce proti středověkému právu civilnímu i kanonickému. V takovém případě bych si velmi přála poznat prameny, které umožňují tak novou teorii založit. Argumenty pro ni jsou zřejmě velmi průkazné a silné a proto bych se s nimi velice ráda seznámila alespoň v základní podobě.

Teď nerozumím, kde ve středověkém právu civilním a kanonickém jsou nařízení, týkající se dámských pokrávek hlavy (ve smyslu závazného označení vdané ženy či vdovy)? Nezlob se, ale já jsem žádné argumenty, které by to potvrdili nepotkal, nebo jsem natvrdlý. Dolož prosím, to co jsem četl výše za argumenty npovažuji - to není nic osobního, ale jejich vypovídací hodnota je velmi sporná, pokud vůbec. Tady se myslím opíráš o zvyklost a to je něco jiného

Já jsem při svých úvahách vycházel z následujícího:
Funerální prameny:
Náhrobky anglické provenience z období 13. a 14. st.
The Medieval Combat Society - Twelth to Fourteenth Century Armour. Monumental Effigy and Brass Timeline.

Náhrobek Bolka II. Ziebického a Jutty, Polsko, cca 1341

Náhrobek Jindřicha I. Javorského a Anežky České, Lwówek Śląski, Polsko, cca 1340-1350


Tapiserie:
Freiburg, Augustinermuseum, Freiburg im Breisgau, Baden-Württemberg, Germany, (Maltererteppich), cca 1310-1320

Nástěnné malby:
Legenda o sv. Jiřím, Jindřichův Hradec, cca 1338

Pověst o Lancelotovi z Jezera, Siedlecin, Polsko, 1.pol. 14. st.


Kodikologické prameny
Antwerp, Museum Mayer van den Bergh, bez uvedení signatury, (Maiestas Domini), cca 1300

Brno, Moravská zemská knihovna v Brně, sig. R 600, (Antiphonarium Cisterciense), cca 1317

Brno, Moravská zemská knihovna v Brně, sig. R 394, (Breviarium benedictinum), cca 1342

Brno, Moravská zemská knihovna v Brně, sig. R 355, (Psalterium Breviarii Cisterciensis), cca 1323

Brusel, Bibliothéque Royale, sig. 9961-62, (Peterborough Psalter), cca 1310-1318

Budapest, University Library, bez uvedení signatury (Dante, Divide Comedy), cca 1340

Budapest, National Széchényi Library, bez uvedení signatury, (Illuminated Chronicle), cca 1360

Cambridge, Fitzwilliam Museum, MS 242, fol 29, (Gray-Fitzpayn Book of Hours), pol. 14. st.

Cambridge, University Library, sig. Ee.3.59., (The Life of King Edward the Confessor), cca 1250

Cambridge, University Library, CUL.MS.Dd4.17, cca 1320-1324

Florence, Bibliotheca Medicea-Laurenziana, bez uvedení signatury, (Biadaiolo Fiorentino), cca 1325-1350

Heidelberg, Grose Heidelberger Liederhandschrift, Cpg. 848, (Codex Manesse), cca 1300-1330

Chantilly, Museé Condé, ms. 65, (Les très riches heures du Duc de Berry), cca 1412-1416

Koblenz, Landeshauptstadtarchiv, bestand IC, Nr. I, (Codex Balduini Trevoriensis), cca 1320

London, British Museum, bez uvedení signatury, (Alfonso Psalter), cca 1284

London, British Museum, bez uvedení signatury, (Historia Anglorum), cca 1250

London, British Library, M.S. B VIII., (Cotton Tiberius), 1370-1385
[cit. 10.06. 2005]. EDIT Bahnak: odstraněn nefunkční odkaz

London, British Library, MS YT 27, (Hours of Yolande of Flanders), cca 1353

London, British Library, Ms. Harley 4431-1, (Christine de Pisan, Oeuvres), cca 1390

London, British Library, MS Harley 2253, (The Holkham bible), cca 1320-30

London, British Library, M.S. Harley 4379, (Jeann Froissart, Chronicles), cca 1390

London, British Library, Royal 14 E. III (L' Estoire del Saint Graal), cca 1300-1315

London, British Museum, bez uvedení signatury, (La Somme de Roy), cca 1290

London, British Library, M.S. Royale 20 C VII., (Les Grandes Chroniques de France), 2. pol. 14. st.

London, British Museum, MS. Add. 42130, (Luttrell Psalter), cca 1320-1340.

London, British Museum, MS. Arundel 83, (Psalter of Robert de Lisle), poč. 14.st.

London, British Library, MS. Royal 2. B. VII, (Queen Mary Psalter), cca 1300-20

London, British Library, bez uvedení signatury, (Robert of Salerno, Chirurgie), cca 1300

London, British Library, bez uvedení signatury, (Romance of the Saint), 1. pol. 14. st.

London, British Library, Yates Thompson MS 13, (Taymouth Hours), cca 1325

London, British Library, Cotton Tiberius B VIII., (The Coronation Book of Charles V. of France), cca 1370

London, British Library, bez uvedení signatury, (The Golden Haggadah Catalania), cca 1320

London, British Library, bez uvedení signatury, (Westminster psalter), cca 1240

London, British Museum, MS. Add. 17687, cca 1280

London, British Museum, Sloane MS. 3983, cca 1320

Madrid, Biblioteca del Escorial, bez uvedení signatury, (Cantigas de Alfonso el Sabio), cca 1250-1300

Milan, Biblioteca Ambrosiana, bez uvedení signatury, (Petrarch’s Virgil), cca 1336

New York, The Pierpont Morgan Library, MS M 122, (Giles of Rome's Livre du Gouvernement des Rois), cca 1300

New York, The Cloisters, 54.1.2. (Hours of Jeanne d'Evreux, Jean Pucelle), cca 1324

New York, The Metropolitan Museum of Art, The Cloister Collection, Inv. Nr. 69.86, (Psautier de Bonne de Luxembourg), cca 1332-1349

New York, Pierpont Morgan Library, MS. M. 729, (Heuers of Yolande de Soissons), cca 1290

New York, Pierpont Morgan Library, MS. 805, (Lancelot Proper), cca 1315

New York, Pierpont Morgan Library, MS. M. 638, (Morgan Bible, Maciejowski Bible), cca 1250

Nuremberg, Stadtbibliothek, bez uvedení signatury, (Book of Hours), cca 1290

Oxford, Bodleian Library, MS. Lat. th. b. 4, (Bernard of Parma, Gregory IX.), cca 1241

Oxford, Bodleian Library, MS. Lat. liturg. d. 42, (Breviary of Chertsey Abbey), cca 1307

Oxford, Bodleian Library, MS. Holkham misc. 48, pp. 1-54: Inferno, (Dante, Divine Comedy), cca 1340

Oxford, Bodleian Library, MS. Holkham misc. 48, pp. 57-112: Purgatorio, (Dante, Divine Comedy), cca 1340

Oxford, Bodleian Library, MS. Holkham misc. 48, pp. 113-148: Paradiso, (Dante, Divine Comedy), cca 1340

Oxford, Bodleian Library, bez uvedení signatury, (Douce Apocalypce), cca 1270

Oxford, Bodleian Library, MS. Douce 366, (Ormesby Psalter), cca 1320

Oxford, Bodleian Library, MS. Bodl. 264, (Roman d´ Alexandre), cca 1344

Paris, Bibliotheque Nationale de France, bez uvedení signatury, (Breviary Belleville), cca 1323-1326
Paris, Bibliotheque Nationale de France, bez uvedení signatury, (Gaston Phébus, Le livre de chasse), cca 1380

Paris, Bibliotheque Nationale de France, ms.fr.1584, (Guillaume de Machaut, Oeuvres), cca pol. 14. st.

Paris, Bibliotheque Nationale de France, bez uvedení signatury, (L'art de chasser avec les oiseaux), cca 1315

Paris, Bibliotheque Nationale de France, sig. 146, (Le Roman de Fauvel), cca 1320

Paris, Bibliotheque Nationale de France, ms.fr. 2813, (Les Grandes Chroniques de France), 2. pol. 14. st.

Paris, Bibliotheque Nationale de France, bez uvedení signatury, (Psalter of St. Louis), cca 1250-1270

Paris, Bibliotheque Nationale de France, ms.fr. 18437, (Proces de Robert d´Artois), cca 1330

Paris, Bibliotheque Nationale de France, sig. 571, (Raoul Le Petit, Valenciennes, Roman de Fauvel), cca 1326

Paris, Bibliotheque Nationale de France, bez uvedení signatury, (The Count of Méliacin by Girardin d’Amiens), cca 1270

Paris, Bibliotheque Nationale de France, bez uvedení signatury, (The Life of Saint Denis), cca 1250

Paris, Bibliotheque Nationale de France, ms.fr. 18437, cca 1340

Paris, Bibliotheque Nationale de France, bez uvedení signatury, (Vie et miracles de saint Denis), cca 1317

Paris, Bibliotheque Nationale de France, bez uvedení signatury, (Villard de Honnecourt), cca pol. 13. st.

Pécs, Episcopal Library, bez uvedení signatury, (Bible), cca 1270

Pécs, Episcopal Library, bez uvedení signatury, (French Bible of Hainburg), cca 1300-1320

Praha, Národní knihovna České republiky, sig. 510.A.011, (Biblia pauperum), pol. 14. st.

Praha, Národní knihovna České republiky, sig. XII.A.12, (Decretum Gratiani), cca 1275-1300

Praha, Národní knihovna České republiky, sig. XII.A.10, (Jaroměřská bible), cca 1275

Praha, Národní knihovna České republiky, sig. XII.E.17, (Kronika tak řečeného Dalimila - fragment latinského překladu), cca 1330-1340

Praha, Národní knihovna České republiky, sig. XIII.A.12, (Liber vaticus), cca 1360
Praha, Národní knihovna České republiky, sig. XII.G.8, (Psalterium cum canticis), 2. pol. 13. st.

Praha, Státní knihovna České republiky, sig. XIII.C.124, (Biblia picta Velislai), cca 1340

Praha, Státní knihovna České republiky, sig. Osek 76, (Lectionarium officii Cisterciense, Pars hiemalis), cca 1290

Praha, Státní knihovna České republiky, sig. XIV.A17, (Passionale Abbatissae Cunegundis), cca 1320-1321

Toledo, Catedral Museum, bez uvedení signatury, (Bible), cca 1250-1270

Tournai, Archives de l'Evêché, nesignováno, (Psalter of Louis X. le Hutin and his first wife, Marguerite de Bourgogne), cca 1315

Vatican, Biblioteca Apostolica Vaticana, Ms. Pal. Latin 1701, (Fridrich II. Hohenstauf, De arte venibus cum avibus), cca ¾. 13. st.

Vatican, Biblioteca Apostolica Vaticana, bez uvedení signatury, (Legend of Saint Ladislav, from the Anjou Legendarium), cca 1320

Washington, Library of Congress, bez uvedení signatury,(Bible of Dömötör Nekcsei), cca 1330

Wien, Österreichische Nationalbibliothek, cod. 2760, (Bible Václava IV.), cca 1390



Soupis literatury
ALPATOV, M. V. Dejiny umenia 2. Středověké umenie. 1. vyd., Bratislava: Tatran, 1977, 205 s.

BAŽANTOVÁ, N. a kol. Pohřební výbava českého krále Rudolfa. Nejstarší Habsburkové na Pražském hradě. 1. vyd., Praha: nakladatelství Dr. V. Vondruška W, 1995, 84 s.

BENDA, K. a kol. Od Velké Moravy po dobu gotickou. Dějiny uměleckého řemesla a užitného umění v českých zemích, 1. vyd., Praha: Nakladatelství Lidové Noviny, 1999, 251 s.

BENEŠ, F. Pečeti v českých zemích a jejich cena jako dějepisného pramene. Doprovod k stejnojmenné výstavce v zemském archivu v Praze, Duben – září 1949. Praha: Archiv bývalé země České, 1949

BENEŠOVÁ, K. a kol. Příběh pražského hradu. 1. vyd., Praha: Správa pražského hradu, 2003, 493 s.

BLÁHOVÁ, M. (ed). a kol. Kroniky doby Karla IV. 1. vyd., Praha: Nakladatelství svoboda, 1987, 648 s.

BŘEZINOVÁ, H. Textilní výroba v českých zemích ve 13.-15. st. Poznání textilní produkce na základě archeologických nálezů. 1. vyd., Praha – Brno: 2007, 167 s.

BUBEN, M. M. Encyklopedie řádů a kongregací c českých zemích, I .díl: Řády rytířské a křižovnické, 1.vyd., Praha: Libri, 2002, 215 s.

BUBEN, M. M. Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, II. díl/ I. svazek: Řeholníci a kanovníci, 1.vyd., Praha: Libri, 2003. 163 s.

BUBEN, M. M. Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích, II.díl/ II. svazek: Mnišské řády, 1.vyd., Praha: Libri, 2004, 399 s.

BUBEN, M. Encyklopedie heraldiky, Světská a církevní titulatura a reálie. 2. vyd., Praha: Libri, 1997, 459 s.

CENNINI, C. Kniha o umění středověku. TOPINKA, F.(ed.), 1. vyd., Praha: Vladimír Žikeš v Praze I., 1946, 319 s.

ČERNÝ, V. Staročeská milostná lyrika. 1. vyd., Praha: Družstevní práce, 1948, 408 s.

ČERNÝ, V.(ed). Staré francouzské kroniky. 1. vyd., Praha: SNKLU, Živá díla minulosti sv. 31,1962, 416 s.

DE FRANCE, M. Milostné příběhy ze staré Francie. KONŮPEK, J.(ed); BABLER, O. F.(ed). 1. vyd., Praha: SNKLHU, Světová četba sv. 186, 1958, 254s.

DE JOINVILLE, J. Paměti křižákovy. ČERNÝ, V.(ed). 1. vyd., Praha: SNKLHU, Světová četba sv. 320, 1965, 207 s.

DE MACHAUT, G. Mé srdce pokorné. FRANCL, G.(ed). 1. vyd., Praha: Odeon, 1977, 94 s.

DOLEJŠÍ, J. Duch smaragdového kříže, Dějiny rytířského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského se zvláštním zřetelem na Čechy a Moravu, 1. vyd., Praha: Agentura Pankrác s.r.o., 2003, 118 s.

EHM, J. České gotické umění. 1. vyd., Praha: Pressfoto, 1977, 129 s.

FRIAR, S. Heraldry. For the Local Historian and Genealogist. 2. vyd., London: Grange Books, 1997, 271 s.

FRIEDL, A. Malíři královny Alžběty. 1. vyd., Praha: Aventinum, 1930, 142 s.

FROISSART, J. Kronika stoleté války. BEJBLÍK, A.(ed). 1. vyd., Praha: Mladá fronta, 1677, 231 s.

GRAVETT, Ch.; TURNER, G. English medieval knight 1300-1400., 1. vyd., Osprey Publishing Ltd., Edice Warrior 58, 2002, 64 s.

GOLLEROVÁ – PLACHÁ, J. Látky z pražské královské hrobky. 1. vyd., Praha: Knihtiskárna Orbis, 1937, 27 s.

HEŘMANSKÝ, F.(ed); MERTLÍK, R.(ed). Zbraslavská kronika. 2. vyd., Praha: Nakladatelství svoboda, 1976, 597 s.

HEŚ, R. Uzbrojeni rycerskie na Slasku w XIV wieku. Wroclaw – Racibórz: Wydawnictwo i Agencja Informacyjna WAW Grzegorz Wawoczny, 2007, 160 s

HOUSTON, M., G. Medieval costume in England and France. The 13th, 14th and 15th Centuries. 4. vyd., London: Redwood Burn Limited Trowbridge and Esher, 1979, 226 s.

HRDINA, J. Guillaume de Machaut ca 1300-1377. In: Mistři klasické hudby, Život a dílo klasických hudebních skladatelů - Číslo 42, Praha: WillMark cz, s.r.o., 2001

CHARVÁTOVÁ, K. Václav II. Král český a polský. 1. vyd.,Praha: Nakladatelství Vyšehrad, spol. s.r.o., 343 s.

JAN, L.; SKŘIVÁNEK, F. Němečtí rytíři v českých zemích, 1. vyd., Praha: Synergon a.s., 1997, 127 s.

KALISTA, Z.(ed). Florentské kroniky doby Dantovy. 1. vyd., Praha: Odeon. Živá díla minulosti sv. 60, 1969, 638 s.

KAREL IV. Vita Karoli Quarti. Vlastní životopis. PAVEL, J.(ed). 1. vyd., Praha: Odeon, 1978, 225 s.

KOÓŠOVÁ, P. Ceremoniál pasovania na rytiera. In: Rytierstvo, Element v životě středověkého člověka. Trnava: Trnavský historický spolok, 2005

KRÁSA, J. Rukopisy Václava IV. 2. vyd., Praha: Odeon, 44. Svazek edice české dějiny, 1974, 307 s.

KRÁSA, J. České iluminované rukopisy 13./16.století. 1. vyd., Praha: Odeon, 68. Svazek edice české dějiny, 1990, 455 s.

KRČMOVÁ, M.(ed); VRBOVÁ, H.(ed). Kronika tak řečeného Dalimila. 1. vyd., Praha: Svoboda, 1977, 235 s.

KUTHAN, J.(ed). Umění doby posledních Přemyslovců. 1. vyd., Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy a Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1982, 371 s.

KVĚT, J. Iluminované rukopisy královny Rejčky. 1. vyd., Praha: Tiskem Aloisa Wiesnera v Praze, knihtiskaře České akademie věd a umění a Českého vysokého učení technického v Praze, 1931, 288 s.

KYBALOVÁ, L. Dějiny odívání. Středověk. 1. vyd., Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001, 279 s.

KYBALOVA, Ljudmila; GERBENOVA, Olga; LAMAROVA, Milena. Illjustrirovannaja enciklopedija mody. 1. vyd., Praga: Artia, 1966, 608 s.

LE DUC, V. Encyklopedie medievale. 3 vyd., Tours: MAME Imprimeurs á Tours, 2000, 720 s.

MARÁZ, K. Václav III. (1298-1306). Poslední Přemyslovec na českém trůně. České Budějovice: Veduta, 2007

MATĚJČEK, A. Velislavova bible a její místo ve vývoji knižní ilustrace gotické. 1. vyd., Praha: Jan Štenc, 1926, 139 s.

MATĚJČEK, A.(ed). Česká malba gotická. Deskové malířství 1350-1450. 3. vyd., Praha: Melantrich, 1950, 279 s.

MERCALOVA, M. N. Kostjum raznych vremen i narodov - I. 1. vyd., Mockva: Akademija mody, 1993, 542 s.

MIKEŠ, V. (ed). Písně portugalských trubadůrů. 1. vyd., Praha: Mladá fronta, edice Květy poezie, Svazek 148, 1983, 153 s.

NEJEDLÝ, M. Fortuny kolo vrtkavé. 1. vyd., Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml., 2003, 426 s.

NEWTON, S. M. Fashion in the Age of the Black Prince. A study of the years 1340-1365. Boydell Press: Suffolk, 1980

NICOLLE, D.; HOOK, Ch. Knight of outremer 1187-1344 AD., 1.vyd., Osprey Publishing Ltd., Warrior series 18, 2000, 64 s.

NICOLLE, D.; HOOK, Ch. Italian militiman 1260-1392., 1. vyd., Osprey Publishing Ltd., Military warior 25, 1999, 64 s.

NORRIS, H. Costume and fashion, Volume two – Senlac to Bosworth 1066-1485. 1. vyd., New York: E. P. Dutton and co., 1927, 485 s.

PETRÁŇ, J. a kol. Dějiny hmotné kultury I. (1) Kultura každodenního života od pravěku do 15. století. 1. vyd., Praha: SPN, 1956, 478 s.

PETRÁŇ, J a kol. Dějiny hmotné kultury I. (2) Kultura každodenního života od 13. do 15. století. 1. vyd., Praha: SPN, 1956, 519 s.

PINDER, W. Die Kunst der deutschen kaiserzeit. 1. vyd., Leipzig: Verlag E. A. Seemann, 1943, 436 s.

POKORNÝ, J.(ed). Píseň o Nibelunzích. 1. vyd., Praha: Odeon, Živá díla minulosti, 1974, 390 s.

POLO, M. Milión. BAHNÍK, V.(ed). 1. vyd., Praha: Odeon, 1989, 228 s.

POŘÍZKA, J. Řád maltézských rytířů, Z Palestiny na Via Condotti, 1. vyd., Praha: Militaria, 1997, 246 s.

PROKOP, J. (ed); HOLUB, J.(ed). Přátelé přiléhavý složím verš. Písně okcitánských trubadůrů. 1. vyd., Praha: Argo, 2001, 279 s.

READ, P. P. Templáři, Vzestup a pád mýty opředeného řádu, 1. vyd., Praha: BB art, 2002, 405 s.

RUTTKAY, A. Stredoveké umelecké remeslo, 1. vyd., Bratislava: Vydavatelstvo Tatran, n.p., 1979, 133 s.

SPĚVÁČEK, J. Král diplomat. 1. vyd., Praha: Panorama, 1982, 276 s.

SPĚVÁČEK, J. Karel IV. 1. vyd., Praha: nakladatelství Svoboda, 1979, 720 s.

STEJSKAL, K.; NEUBERT, K. Umění na dvoře Karla IV. 2. vyd., Praha: Euromedia Group, 2003, 239 s.

STEJSKAL, K.; VOIT, P. Iluminované rukopisy doby husitské. 1. vyd., Praha: Vydavatelství a nakladatelství Grafit, 1991, 234 s.

ŠMAHEL, F. Cesta Karla IV. do Francie. 1.vyd., Praha: Argo, 2006, 398 s.

TATE, G. Křižáci v Orientu, 1.vyd., Nakladatelství Slovart, 1996, 192 s.

URBÁNKOVÁ, E.(ed); STEJSKAL, K.(ed). Pasionál Přemyslovny Kunhuty. Passionale Abbatissae Cunegundis. 1. vyd., Praha: Odeon, 1975, 239 s.

VANĚČEK, J. Moravští Lucemburkové. 1350 – 1411. 1. vyd., Brno: Muzeum města Brna, 2000, 301 s.

VÁŽNÝ, V. Staročeská Alexandreida. 1. vyd., Praha: Nakladatelství Elk, 1949, 184 s.

VLČEK, M. Jak zemřeli. 1. vyd., Praha: Academia, 1993, 279 s.

VON FREIBERG, H. Rytířská jízda Jana z Michalovi. 1. vyd., Praha: Elka Press, 2005, 56 s.

VON VOLBORTH, C. A. Heraldika, Úvod do světa erbů, 1. vyd., Ostrava: Blesk, 1996, 112 s.

WÁGNER, E.; DROBNÁ, Z.; DURDÍK, J. Kroje, zbroj a zbraně doby předhusitské a husitské. 1. vyd., Praha: Naše vojsko, 1956, 492 s.

WINTER, Z. Zlatá doba měst českých. 2. vyd., Praha: Odeon, 1991, 268 s.

WINTER, Z.; ZÍBRT, Č. Dějiny kroje v zemích českých. Od dob nejstarších až po války husitské. 1. vyd., Praha: F. Šimáček, 1892, 457 s.

WISE, T.; HOOK, R.; WALKER, W. Medieval Heraldry. Osprey Publishing Ltd., Men-at-arms series 99, 1999

WITKOWSKI, J.; Szlachetna a wielce zalostna opowiesc o Panu Lancelocie z Jeziora. Wroclaw: Wydawnictwo uniwersitetu Wroclawskiego, 2002

ŽEMLIČKA, J. Století posledních Přemyslovců. Český stát a společnost ve 13. století. 1. vyd., Praha: Panorama, 1986, 318 s.

Maršálek: Tak to čumim... Docela velký výčet pramenů a literatury

Za sebe bych řekl (a je to jen můj subjektivní názor- a tedy nepodložený), že v ranném středověku byla pokrývka hlavy u vdané ženy záležitost konvencí, regulí apod. Kdežto ve VS a PS to byla záležitost módy. Dalo by se to třeba přirovnat k minulému století, kdy na začátku bylo nemyslitelné mít sukni nad kolena a koncem století - však už víte

Maršálek- respekt!

mikey.88 napsal:Maršálek: Tak to čumim... Docela velký výčet pramenů a literatury

Za sebe bych řekl (a je to jen můj subjektivní názor- a tedy nepodložený), že v ranném středověku byla pokrývka hlavy u vdané ženy záležitost konvencí, regulí apod. Kdežto ve VS a PS to byla záležitost módy. Dalo by se to třeba přirovnat k minulému století, kdy na začátku bylo nemyslitelné mít sukni nad kolena a koncem století - však už víte

Ani tam bych ty regule příliš nesázel. Bude se jednat spíše o zvykové a velmi obecné módní a praktické důvody.
Vzpomeň svou babičku či prababičku na fotografiích, kdy jí bylo dvacet. Kočka jako fík. Dlouhé vlasy do půl zad. Fikaně naondulované. A její styl oblečení když byla nebo je stařenkou. podobné tendence lze vystopovat celkově u lidstva kdekoliv na světě a v kterékoli době. nezávisle na společnosti či víře, která ji utváří.

Maršálek napsal: Teď nerozumím, kde ve středověkém právu civilním a kanonickém jsou nařízení, týkající se dámských pokrávek hlavy (ve smyslu závazného označení vdané ženy či vdovy)? Nezlob se, ale já jsem žádné argumenty, které by to potvrdili nepotkal, nebo jsem natvrdlý. Dolož prosím, to co jsem četl výše za argumenty npovažuji - to není nic osobního, ale jejich vypovídací hodnota je velmi sporná, pokud vůbec. Tady se myslím opíráš o zvyklost a to je něco jiného

V středověkém právu civilním i kanonickém jsou nařízení, která určují postavení ženy ve společnosti, právním systému a v církvi. Tato nařízení určují ženě zcela jednoznačně podřízené postavení, a to v obou právních systémech. A stejně jednoznačně Tomáš Akvinský stanovil, čím se má tato podřízenost projevovat navenek. Vycházeje z tradic starokřesťanských (sv. Augustin) a židovských určil, že projevem podřízenosti ženy muži a skrze něj Ježíši Kristu a Bohu (vyjma jeptišek, které se podřizují přímo) je zahalení vlasů.
Sice uznává, že Bůh ženu vybavil dlouhými vlasy, jež ji přirozeně halí jako závoj, ale protože vlasy jsou symbolem sexuality, je třeba je ukrýt nebo ostříhat (židovská tradice, u ultraorotodoxních židů dodržovaná podnes). Ovšem ostříhaná žena je jako nahá, takže i ta by si nakonec měla hlavu zahalit. Pro lepší pochopení uvedené zkratky doporučuji tuto studii: http://www.traditioninaction.org/religi ... oodman.htm
Encyklika Casti Conubii "O křesťanském manželství" (1930) tato starověká a středověká pravidla revitalizuje, byť již v umírněnější podobě, lépe odpovídající poválečnému liberalismu:
http://www.kebrle.cz/katdocs/CastiConnubii.htm
Stanovisko Tomáše Akvinského bylo a konzervativními katolíky dodnes je, s ohledem na jeho autoritu, doslovně respektováno jako kánon, byť nebylo přímo kodifikováno. A samozřejmě se promítalo i do civilního práva.

Trochu mne, pane Maršálku, překvapuje, že pochybuješ o zvyku jako o prameni práva. Středověké civilní právo bylo do značné míry zvykové a postupně přebíralo civilní právo římské, kodifikované v 6. století byzantským císařem Justiniánem (k rekodifikaci došlo až koncem 16. století!). Ve Střední Evropě bylo civilní právo skutečně kodifikováno až v 18. století.
Kanonické právo bylo rovněž zprvu právem zvykovým, postaveným na výkladech biblických ustanovení. Kodifikováno však bylo již v průběhu prvních staletí existence formou misálů a v 12. a 13. století pak sjednoceno do podoby Codexu iuris Canonici. Recipovalo rozsáhlé části římského práva. Bylo tedy oproti právu civilnímu stále v předstihu o nějakých 400 let.

Povinnost ženy zahalovat si hlavu je možná prapůvodně zvyklostí, ale stala se společenským a náboženským pravidlem, mnohde psaným (Řecko, Řím, Persie, Egypt, Blízký Východ) již ve starověku, a to zcela bez ohledu na náboženství a společenské zřízení. Některé náboženskoprávní systémy ji kodifikují výslovně, některé nepřímo, prostřednictvím autoritativních stanovisek vrcholných církevních představitelů.

V čem jsme zajedno je, že způsob zahalování křesťanek podléhá v průběhu staletí módním vlivům a měnícím se místním zvyklostem. To je nezvratný fakt. Nicméně ani tento fakt nic nemění na skutečnosti, že zejména dospělé a vdané křesťanské ženy měly a mnohde stále mají povinnost ukrývat své vlasy, případně i krk a ramena. Sám fakt zahalování hlavy nikdy v průběhu středověku nebyl manýrou, módou, ale vždy pevně stanovenou povinností. Manýrou, módou byly vždy jen způsoby a rozsah zahalení. Dvourohé půlmetrové monstrum, ověšené metry závojů, stejně jako sebesymboličtější kousíček úplně průhledné pavučinky, přichycené na vlasech ozdobnou sponkou, je splněním dávné povinnosti

Krodulko ty chápeš plně biblické texty a žiješ a znáš křeťansví, jako takové?