DOBA KARLOVA

Vzhledem k tomu, že freska ve Znojemské rotundě ilustruje pověst o tom jak Přemysl Oráč oral s párem bílých volků, když tu náhle... Tak asi nebylo možné namalovat koně

Kateřina: "...To ovšem hovoříme o 15. a 16. století, kdy se již běžně používá pro zapřažení chomout..."

Chomout se u nás používá již od 12. st., tedy další chybná spekulace Na základě čeho jsi nabyla přesvědčení, že k jeho rozšíření dochází až za několik století? To je další chyba ve tvé konstrukci, která tě logicky vede k zavádějícím závěrům, protože opět stavíš své závěry na spekulacích, aniž by ji se namáhala ověřit si fakta...

A máme zde další pěkné ukázky potahů - tentokrát z 15. století:

volský potah k válečnému vozu - EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
koňský potah k témuž (to, čím jsou koně připřaženi, nelze při nejlepší vůli nazvat chomoutem a postraňkami):EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz

Pro srovnání: Způsob zapřažení koně pomocí chomoutu v "Přebohatých hodinkách vévody z Berry" - http://en.wikipedia.org/wiki/File:Les_T ... ctobre.jpg

Ale, ono o koňské a volské potahy a chomouty a jha přece vůbec nejde...

zápřah se už řešil tu: http://www.livinghistory.cz/phpbbforum/ ... 8&start=30

a končí to tímhle: "A co začít u načtení základní literatury? Vůz, jeho popis a proměny jsou výborně popsány ve
Vermouzek, Rostislav 1983: Středověký vůz. AH 8, 311-325 (tady jsou další odkazy na literaturu)
Krzemieńska, Barbara 1962: Potah a vůz ve středověku. Dějiny a současnost.- Roč. 4, č. 1, 4-6
Vermouzek, Rostislav 1985: Středověký vůz v ikonografii českých reliéfních gotických kachlů. Archaeologica Pragensia. 6, 203-219"

Základ je první citovaná práce, probírá se tam vůz, zápřah, užití volů/koňů v zápřahu atd.

Děkuji za obrázek z Přebohatých hodinek. Dokládá použití tažného koně v zemědělství, v "sólo" zápřahu

Výňatek komunikace z historikem PhDr. Robert Šimůnek, Ph.D. :

Dotaz: Vezmu-li rodový erb šlechtice, jak jste již popisoval dříve, využíval se často jako znak přítomnosti šlechtice např.: v hostinci a podobně.. Dosud jsme se domnívali že barvy rodu měli na štítech i členové šlechtické družiny, jakožto znak příslušnosti k danému šlechtici, když to ale srovnám s tím co jsem slyšel na Vaši přednášce kladu si za otázku jestli družiníci vůbec směli mít ve štítu barvy svého pána.

Reakce: To je dávná otázka a jasnou odpověď na ni nemáme ani dnes a nelze v to doufat ani do budoucna - je to totiž jakési vysvětlení z nouze, neboť máme před sebou nezpochybnitelnou skutečnost (tj. shodu erbovního znamení) a neumíme ji adekvátně vyložit. V případě shody erbovního znamení se operuje dvěma základními výklady: 1. příbuzenství, 2. služebný (lenní) nebo jinak závislý poměr - nejnověji např. tato teorie aplikována v případě rodů erbu střely (tj. erbovního znamení Bavorů ze Strakonic); na okraj lze dodat - ale opět jen jako hypotézu - že s jistotou nevíme, zda shoda panovala nejen ve věci znamení, ale i barev. A ještě
něco: je známo, že služebníci (družiníci?) mívali na oděvu erb svého pána - takže to je ten rámec, v němž se odvjící představy o možném výkladu shody erbovního znamení.

Takže nakonec teda pánův erb na civilu? Já měl za to že to je blbost...

To mi nikdy nešlo do hlavy, proč se používá moderní slovo drn, který každej chápe jinak, když (staro)čeština i latina má mnoho dobových termínů - služebník, sluha, poddaný, člověk, snad i chlap, famulus, ...

Drn bylo označení pro trávu i tehdy, jako třeba místní název Drnovice (podle mne doložený už za Zdíka v polovině 12. století, musel bych se podívat)

Uz jsem proti tomu brojil drive a jinde. Vzniklo to par let zpatky, tusim ze nekdy s pocatkem panske bitvy. Ma to vyjadrovat univerzalniho neurozeneho, coz je blbost. Ta variabilita nizsi tridy byla rozmanita minimalne jak dnes.

Proč řešíte zrovna tohle?
Domnívám se že to v historickém kontextu nikdo nepoužívá. Vzniklo to jako terminus technicus pro neurozené, pro snazší domluvu.