DOBA KARLOVA

Ono to klidně může být, protože mnohé náhrobky vznikaly až dlouho po smrti majitele, protože je nechaly vyrobit třeba děti. A pochopitelně potom zobrazená výbava mrtvého odpovídá spíš době, kdy náhrobek vznikl a ne době, v níž pohřbený žil.
U těch náhrobků je škoda, že popisek obvykle neobsahuje informaci, zda náhrobek vznikl v době smrti majitele, nebo před ní či naopak až po pohřbu; bývá uvedeno jen datum úmrtí.

Ale stejně je to krása, co?
Zaujala mne tam jedna prošívanice prošívaná do malých čtverečků. Na ohybech v průramcích je krásně vidět, jak je tenká - tedy minimálně rukávy.

No, a Mikeymu jako obvykle srdečný dík za práci s vyhledáním a za nadílku pro nás

Kordulka: Náhrobek vidím poprvé, ale zbytek jeho zbroje odpovída dataci úmrtí kolem roku 1361, takže tvorba pozůstalých v tomhle případě padá.

maser napsal:Kordulka: Náhrobek vidím poprvé, ale zbytek jeho zbroje odpovída dataci úmrtí kolem roku 1361, takže tvorba pozůstalých v tomhle případě padá.

Tak v tom případě tím lépe pro ty, kdo podobné rukavice už vlastní

Toto je velmi zajímavé Podle břitu stehna to tipuji na plech, ale na noze je vidět šněrování... podivné. Nicméně krásná ukázka krásné práce s detaily

Klinštejn: Přesýpačky s lamelami jsou také na deskových obrazech na Karlštejně, taktéž ze 60. let.

Krása, to jsem ani nevěděl že už ve 14. století měli Rožmberkové panství vytyčené kameny. Mimochodem znáte nějaký královský hraniční kámen z té doby?

Tady najdete něco málo. Můj výlet do Benátek (fotky zdobení hlavic dóžecího paláce)

http://mikey88.rajce.idnes.cz/Benatky_2011

Ukázka:

Zdeslav napsal:Krása, to jsem ani nevěděl že už ve 14. století měli Rožmberkové panství vytyčené kameny. Mimochodem znáte nějaký královský hraniční kámen z té doby?

Ne a u nás ho budeš těžko hledat ve 14. stol. ještě stále platí, že král vládne tam, kde je schopen vybrat daně a uchránit území. A také se stále držela tradice, že Čechy jsou ohraničeny pohraničním hvozdem.

S hraničním hvozdem to vůbec není tak jednoznačné, protože místy dosahoval až 30 km šíře a byl často zcela neprostupný. Takže kde to podmínky umožňovaly, používalo se pro stanovení zemské hranice především vodních toků a výrazně tvarovaných horských vrchů a hřebenů. Stejně sloužily již ve 13. století pro vymezení hranice zemské i hranice panství a dokonce i vsí (hranice katastru) a vedly se o ně rozsáhlé spory; což dovoluje domněnku, že již v té době byly označovány.
Tady jsou k tomu zajímavé články. Mimo jiné se zmiňují i o použití geografických orientačních bodů pro stanovení zemské hranice v mezistátní smlouvě z konce 12. století a o stanovování hranic ve 13. století:
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz

Takže kde to podmínky umožňovaly, používalo se pro stanovení zemské hranice především vodních toků a výrazně tvarovaných horských vrchů a hřebenů.

Ano při vzniku první republiky přečti si článek, který postuješ



Stejně sloužily již ve 13. století pro vymezení hranice zemské i hranice panství

dobrá, feudál dostal od krále kus území na hranici, to si označil a tam byl pak konec království? Co když kolonizoval další území směrem k sousedovi? Takové hraniční spory byly časté např. na česko - saské hranici a hranice se pak stanovila dohodou. A ta se opět porušila atd. prostě jak píšu - co dokázal fakticky ubránit a podle toho komu byli ochotní osoadníci platit daň.

a dokonce i vsí (hranice katastru)

vesnice katastr v dnešním slova smyslu neměly, ohraničení plužiny bylo jednoznačné hlubokou brázdou, jen zřídka patřil kus lesa k vesnici a ten byl pak označen různými způsoby. A opět pokud někdo vesnici obsadil ....

a vedly se o ně rozsáhlé spory; což dovoluje domněnku, že již v té době byly označovány

a nebo nebyly a proto se o ně mohli přít, opírajíc se např o ústní tradici.