DOBA KARLOVA

richardrg napsal:Proč řešíte zrovna tohle?

Proč používat nedobový termíny, když existují srozumitelný dobový?

richardrg napsal: Vzniklo to jako terminus technicus pro neurozené, pro snazší domluvu.

Terminus technicus pro neurozeného může být neurozený (ignobilis), nebo chudý (právem), nebo skoro dalších 10 výrazů.

Mně se líbí v našem smyslu služebník. Je to tak psáno i v listinách... Já ... služebník pana ...

Už vás vidím jak u kuchyně říkáte neurozené kuchařce."Vezmi s pět neurozených a jděte pro vodu."
Abyste neskončili o "romské pečeně".

Něco jiného je skutečná komunikace a něco jiného písemné záznamy.
A když už tak bych neurozené označoval jako chlapi. Bylo to dostatečně dohenestující, aby se proti tomu šlechta ohrazovala. viz. spory o čest.

Urozeny by sveho slizebnika jmenoval jmenem a ten by sel vyridit kuchyn. Nebo ne?

Dřív jsme výraz drn používali ve smyslu nejubožejších z ubohých. Tedy cosi na pomezí psa a užitečného zvířete. Taková ta hromádka, kterou najdete v sobotu ráno před stanem a jediné co vás napadne je si do toho utřít boty a následně kopnout, aby to překáželo trochu jinde. Ve střízlivém stavu je to dobré tak k tomu nanošení dřeva a i té chvíli tak trochu doufáte, že si tou sekerou smrtelně ublíží nebo, že se v lese ztratí.

Když jste u toho hnidopišství. Který šlechtic musí upozorňovat kuchařku aby si nanosila vodu? Ženská která si nechá kecat do kuchyně od chlapa je jako doktor který si nechá od elektrikáře kecat do léčení. Z druhé strany je to potupa šlechtice, že nemá samostatnou kuchařku.

Smile, úžasná definice, my máme podobnou:
Somrák, kterého si šlechtic drží u sebe proto, že používá pouze svaly a ne mozek, udělá tedy přesně to, co se mu řekne. Placen je především v chlastu občas v jídle. V boji je obětován vždy na prvním místě.

Ano těch definicí je spousta. Je to nádherný malebný pohled, který dokresluje podobu historických táborů a ležení. Jednou takhle jsem šel kolem tábora blíže nejmenovaného šlechtice. Kdy kolem ohně ležely hroudy obalené trávou prachem a popelem. Schválně jsem se u dotyčného šlechtice zakecal a čekal až začnou vstávat. Když vstávali odpadávalo z nich výše zmíněné. Opadly deky, ale bordel měli i ve vlasech někteří esteticky rozmatlaný po tváři. Jeden dokonce prskal suchou trávu ještě po půl hodině.

Za mě by takovýhle existencí mělo být ve vojenském táboře víc. Ať už jim budeme říkat jakkoliv.

richardrg napsal:Už vás vidím jak u kuchyně říkáte neurozené kuchařce."Vezmi s pět neurozených a jděte pro vodu."

Pacholku, děvečko, chlape, ženská, holomku, hej ty ... vem si 5 lidí, pacholků, ...

Tady prostě není problém ...

Opravdu důležitá věc na řešení. Nebudeme i mezi sebou mluvit jak z pitomého filmu rádoby češtinou. Že ne?
Richard to už vysvětlil- jedná se o terminus technicus- drn. Pod tím si víceméně umí každý představit o koho jde. Nikdo tím nikoho neoslovuje ani se nejedná o hodnost či tak něco.

Když už někomu v táboře řeknu drne, pak dotyčný drnem je. Nebudu to říkat svému sluhovi- pokud mne nebude srát v tu chvíli.
To mu pak nadám i jinými líbeznými slovy.

Otázkou je, jestli by šlechta na reprezentačních událostech typu turnajů, hostin či lovu trpěla ve svých řadách někoho tak nedbale oděného a bez způsobů jako drni. Řešilo se to po Sběři. Ve spodním prádle se maká jen na poli se sedláky, ale nikde jinde. Proto ten termín drn je trochu zavádějící.