DOBA KARLOVA

Hle, vynikající pramen, kde máme vyobrazeno hned několik jedenapůlručních mečů k roku 1385
Informace k rukopisu: http://www.sachsenspiegel-online.de/export/ssp/ssp.html
Soupis všech mečů: http://www.sachsenspiegel-online.de/cms ... ic=Schwert

http://www.sachsenspiegel-online.de/cms ... 3#ptr16051

http://www.sachsenspiegel-online.de/cms ... 5#ptr14488

http://www.sachsenspiegel-online.de/cms ... 5#ptr15470

Jedenapůlruční meče z kostela v Kraskově a ve Viedenské kronice z let 1374-1376 (Slovensko). Jsou i u jezdců!
Ruttkay, Alexander 1978: Umenie kované v zbraniach, Bratislava

A German hand-and-a-half knightly sword

circa 1350
Double-edged blade with fullers on both sides. Straight quillons with quadrangular cross-section. Tapered tang with remnants of the old wooden grip on one side. Round disc pommel with a central recess and a rectangular riveted plate. Cleaned archaelogical find with heavy traces of corrosion to the blade. Length 111.5 cm.

Více: http://www.hermann-historica.de/gb/index_58_auktion.htm

Než začnu psát tak bych se měl představit,jsem šermíř v důchodu a nyní se pokouším vyrábět zbraně.Takže tímto vás zdravím.A ted k mečům.Ve vašem případě se jedná jen o velice přesné repliky at ostré nebo otupené.Rozebíraly jsme váhy,ale zapomněli jste na míry.Tím myslím šíře čepelí,síly čepelí,celkový profil,šíře u hrotu atd.Borský například dodal obrázek románského meče který je poměrně lehký ale protože je o proti originálu poměrně úzký tak bych řekl že je i těžký.Tuto váhu u otupeného meče můžem dosáhnout i u poměrně širší čepele,ted záleží na tom co s tím dotyčný bude dělat.Musím s vámi souhlasit že váhový rozdíl u nabroušeného a tupého meče je dost velký ,může to dělat 100-200g záleží na rozměrech meče.Takže replika meče dlouhého 130cm se šíří čepele 42mm sílou čepele u záštity 5,2mm délkou čepele 100,5cm a šíří čepele 5cm od konce hrotu 1cm má cca 1,4 kg.V originále něco málo pod 1,3 kg.To jsou je takové moje základní postřehy.

Hugo: pěkně tě tu vítám. Pokud děláš meče na prodej, tak zkus nahrát nějaké obrázky třeba do vlákna U rudého draka, ať můžeme posoudit. Třeba by jsi našel zákazníky
Myslím že pro tebe budu mít zajímavý srovnávací meč i s detaily. 117cm dlouhý meč s váhou 1,75 kg z konce 14. - počátku 15. století publikovaný v: Radosłav Liwoch 2006: Miecz ze Stogniowic. Materiały archeologiczne XXXVI, s. 33-36, Kraków

Foto repliky meče z Pardubic,do minulého příspěvku jsem nechtíc dal meč z muzea Hradce Králové,tedy jeho repliku
, Druhý meč je replika opět z Hradce Králové,hlavice je železná,potahovaná mosazí nebo bronzem.

http://www.youtube.com/watch?v=uH1go9im24M
1,5 ruční meč - účinky

http://www.youtube.com/watch?v=-SOz9WTpo_U
Italský dlouhý meč + dýka - účinky

http://www.youtube.com/watch?v=kj4WRhG5BW0
Velký tesák - účinky

http://www.youtube.com/watch?v=_-327A4uPjo
Normanský meč - účinky

A teď vážně... kdo z vás by si ve zbroji kterou má, lajsnul jít proti ostré zbrani na zkoušku ? Já teda ne ( možná proto že bych šel "nahej" )

Ve Wagnerovi (Zbraně sečné a bodné, s. 95) jsem narazil na meč, jehož žlabek nedosahuje až k příčce.

Komentář k meči:
"Meč ze sbírky Vojenského historického muzea v Praze
Celková délka je 116,5 cm. Délka čepele je 90,5 cm. Ostří se prudce sbíhá ke hrotu.
Podobný meč je zobrazen v díle Bruhna Hoffmeyera, jenom čepel má silnější profil. Zbraň pochází z roku 1400."

Nechci tím obhajovat moderní odbyté repliky, kde výrobci žlábek nedotáhnou, spíše mě zajímá, nakolik je tohle běžné v historii? Zda se jedná o nekvalitně vyrobené čepele nebo to má nějaké opodstatnění (v tomhle konkrétním případě nepůjde o ricasso)? U Oakshotta jsem nic takového nenašel.

je to sice pouze můj názor ale já těm videám zas tak moc nevěřím.
Jednak jsem si něco sám zkusil.....a natočení těch videí mi přijde ve stylu "Katany sekající ocel a beton."
Chlapík tam seká prase zřejmě precizně nabroušeným mečem jak nic ale:
Jak by se asi choval takto nabroušený meč při krytu na ostří stejně nabroušeného?
Fatální záseky,případně přeražení jedné ze zbraní by bylo logickým výsledkem pokračování duelu.
Bylo tedy takovéto broušení meču vhodné pro jejich dlouhodobé používání?
Vždyt na trvanlivosti zbraně v boji závisel život majitele a spolehlivě zabít,či vyřadit protivníka lze i mečem tupým nebo jen s nabroušeným tenčím a hrotem.
Každopádně useknout hlavu,šlo mečem... kata. Ten má ale specifichý tvar,váhu,těžiště....a přesto máme doloženo,že ne vždy byl kat ve své práci úspěšný (musel trefit mezi obratle!,pokud se nepletu,aby došlo k oddělení hlavy) a při popravách více odsouzených musel svůj nástroj vyměnit za nový,nabroušený.

No a duelový boj mečem ve zbroji sekání vůbec nedoporučuje,takže žádný strach.

Tak zas někdy.....

Meče s pseudoricasem jsou zajímavá otázka, je to nesmysl, ale proč by tohle nemohlo existovat jako vyjímka. Je mnoho ujetých věci dnes i dříve.
Předně je potřeba si uvědomit proč jsou žlábky na meči až do řapu, někdy až do poloviny řapu. Kolega Tomáš si může prohlédnout svůj nový meč podle Lelekovic, u záštity a myslím že rychle pochopí navíc při kování žlabů se tomu těžko člověk vyhne.
Plukovník Wagner je otec zakladatel a proto je mu třeba přiznat úctu, ale otec zakladatel se musí také mýlit aby následující generace měly co zlepšovat. On holt použil podklady a interpretace, které jsou dnes sporné nebo nepřípustné, přesto se tam dá najít hodně zajímavého.
Takové žlábky typu ricaso se třeba nalézají na mečích z Mikulčic, tam to bylo běžné.