DOBA KARLOVA

O tom, že se látky vyráběly i podomácku, jistě není sporu. Vždy je ale dělal někdo, kdo to uměl a dlouhodobě se tím zabýval. Když jsem psal "...prostě by si koupili hotovou látku, nebo z ní rovnou nechali ušít oděv", netvrdil jsem, že by si tu látku nutně museli koupit od tkalce ve městě.
Co se týče rozdělení rolí, řekl bych, že já, Ty i Maršálek máme na mysli totéž. Samozřejmě že nemusí mít každý pán kompletní družinu tak, jak ji Maršálek vypsal, ale rekonstruovaná postava by se měla dát do některé z kategorií zařadit. Označit paušálně všechny neurozené za drny je silně zjednodušující a zavádějící.
Zbrojný pacholek v panské družině (což je asi nejčastěji rekonstruovaná mužská postava) zkrátka není žádný chudák. Pokud si může dovolit (resp. jeho pán si pro něj může dovolit) kopí, kuši, poboční zbraň, prošívanici, helmici a koně, jistě bude mít i na slušný oděv.

Pike napsal:... Označit paušálně všechny neurozené za drny je silně zjednodušující a zavádějící.
Zbrojný pacholek v panské družině (což je asi nejčastěji rekonstruovaná mužská postava) zkrátka není žádný chudák. Pokud si může dovolit (resp. jeho pán si pro něj může dovolit) kopí, kuši, poboční zbraň, prošívanici, helmici a koně, jistě bude mít i na slušný oděv.

Ale to tu snad nikdo nedělá, že by označoval paušálně všechny neurozené za drny. Otázkou ovšem je, jak na neurozené nahlížejí urození
Koně?
Pokud má nějaký pán jízdní družinu, pak je to velmi bohatý člověk!
Nějak se v tom začínám ztrácet - v titulku čtu "Vítězslav - nižší šlechtic z Těšínska", ale probírají se zde dvorské jízdní družiny... Přitom ve stájích menšího šlechtice se dají očekávat tak max. 3-4 jízdní a možná 1-2 tažní koně.

Kordulka napsal:Ale to tu snad nikdo nedělá, že by označoval paušálně všechny neurozené za drny. Otázkou ovšem je, jak na neurozené nahlížejí urození

Já mám právě pocit, že dělá. Konkrétně tato diskuse se vede nad oděvem, který Kuře označil za drnovský bez bližší specifikace role.

Koně?
Pokud má nějaký pán jízdní družinu, pak je to velmi bohatý člověk!
Nějak se v tom začínám ztrácet - v titulku čtu "Vítězslav - nižší šlechtic z Těšínska", ale probírají se zde dvorské jízdní družiny... Přitom ve stájích menšího šlechtice se dají očekávat tak max. 3-4 jízdní a možná 1-2 tažní koně.

Ten kůň jistě není podmínkou, ale i pěší bojovníci často používali koně k přesunům. A menší až drobný šlechtic, který má ve stáji 3-4 koně, by zřejmě neměl ani o mnoho více pacholků zbrojného doprovodu.
I bez koně ale představuje výzbroj a výstroj zbrojného knechta nezanedbatelný majetek a jeho žold bude řekněme na úrovni slušného platu řemeslníka.

Souhlas s Pikem - to o čem tu opět trochu vášnivěji diskutujeme je fakt, že se velmi obecně zjednodušuje sociální postavení lidí ve společnosti a to do pár kategorií (šlechtic, duchovní, drn) a jistě se shodneme, že tohle dobovou společnost reálně nevystihuje. V každé sociální skupině je hierarchie a kdo chce dělat pána, musí si sám určit jakého, aby si i specifikoval jeho možnosti, majetek, roli ve společnosti, atd. Totéž platí o družinících - každý si určuje své místo a postavení ve hře.

Takže zpět na značky - kdo je to dle vás drn? Protože od toho se bude odvíjet jeho postavení a majetek, včetně oblečení. Výše jsem velmi zjednodušeně poukázal, že sloužících v družině bylo nespočet a měli rozdílné postavení - kdo z nich je tedy onen drn?

Podle mého, drn se v družině šlechtice nevyskytuje. Pokud šlechtic byť sebechudší vyráží někam na běžnou cestu, bude sebou mít družiníky.
Drn má prostor třeba na nějakém válečném tažení, kde to je trén s kopím v ruce a možná v nějaké vycpávanici.
Ovšem to jak se šlechta baví o neurozencích je věc druhá.

Maršálek napsal:Souhlas s Pikem - to o čem tu opět trochu vášnivěji diskutujeme je fakt, že se velmi obecně zjednodušuje sociální postavení lidí ve společnosti a to do pár kategorií (šlechtic, duchovní, drn)... Takže zpět na značky - kdo je to dle vás drn? Protože od toho se bude odvíjet jeho postavení a majetek, včetně oblečení. Výše jsem velmi zjednodušeně poukázal, že sloužících v družině bylo nespočet a měli rozdílné postavení - kdo z nich je tedy onen drn?

Takže vám chybí celé sociální vrstvy měšťanů, malých šlechticů, svobodníků a poddaných? Hmmm, to je asi docela problém a hlavně je to veliká škoda. Bez těchto lidí se dá těžko hrát si na středověkou společnost. Zejména v době Karlově, kdy již byla města pevnou součátí české společnosti a ta byla sama stratifikována docela hustě.
Když si to tak vezmeme:
Města - urozený i neurozený patriciát
bohatí řemeslníci a obchodníci
obyčejní řemeslníci a obchodníci
dělníci (od dělníků bych to řadila mezi drny vč.)
nádeníci
chudina
prostitutky, kejklíři. lazebníci a další obyvatelstvo lehčích mravů

Venkov - velmožové
menší šlechta
zemané
svobodníci
poddaní sedláci
chalupníci, posedníci
nádeníci, podruhové, čeledíni
tuláci, bezdomovci, žebráci

Kněžský stav ponechávám stranou, byť i ten byl sociálně rozvrstven.
Určitě jsem na něco zapomněla, ale tohle je jen takový výpis pro ilustraci.

Z hlediska nobility jsou drni skoro všichni vč. níže urozených. Pokud to zrovna nebyl člověk, který se proslavil nějaký hrdinským činem nebo nějakou zvláštní dovedností, jež jej dovedla do zajímavého úřadu, tak i na zemana nahlíží svrchu, jako na drna (ale asi jjen do okamžiku, kdy by se někdo neurozený dotkl jeho cti). To je prostě dáno filosofií té doby, která silně privilegovala urozenost (čím vyšší, tím lépe) a kněžský stav. Ostatní měli smůlu; města na svou hodinu slávy teprve čekala.

Pro mne je drn většinou chudák, který nemá ani jméno a volá se na něj "Hej, ty tam!" - čeledín, děvečka, kuchtička, lidé často bez stálé práce - nádeníci, pomocné síly... a nesvobodní sedláci, ale to je trošku specifická skupina.
Ale má pravdu pan Vladislav, že taková individua by se (vyjma těch ozbrojených sedláků) normálně v družině neobjevila. No, a právě ti sedláci, plnící svou brannou povinnost, jsou v družině drnové. Jenže...
Pokud to bude družina nějakého zemánka z HorníDolní, tak na ni bude každý Rožmberk, Bavor, Vartemberk a další vysoká nobilita hledět jako na drny vč. jejich pána.

Nemůže být třeba problém v tom, že ti poddaní, ale i leckteří svobodníci a zemané nenosí honosné oděvy, chodí oblečeni prostě, mají docela obyčejné nádobí? Prostě se tak potácejí ve společenském meziprostoru mezi nobilitou a drny, nejsou jedno ani druhé, nobilové jimi pohrdají, drni je mají za drny, co si hrají na urozence. Role kde není skoro nic, o co by člověk stál a není v ní o co usilovat.
Drn, který umí hrát jako Baldrick nebo Jacquouille, bude milován, obdivován a hýčkán. Ale čím by asi tak mohl zaujmout nějaký zemánek...
To už jsou zajímavější měšťané, kteří leckdy disponovali bohatstvím, jež jim mohl závidět i panovník.

Myslím, že na to jdete úplně špatně. Drn je vynález (slovo) náš- moderní, takže se na jeho významu prostě úplně neshodne nikdo, protože nemá "úplně reálný" základ a každý si na to může napasovat prakticky cokoli.
Spíš bych šel na celou věc opačně- určení role a pak vyvození závěru, jsem/nejsem drn v moderním pojetí, ne naopak.

Soráč za offáč

To snad všichni vědí, že to je moderní a vlastně velmi nedávný "vynález"...
Také ho (drna) asi umí většina lidí docela snadno definovat - veselý, sebevědomý, nespoutaný, odrzlý chuďas, který si dělá legraci z panstva a zašívá se, jak může, ale na druhou stranu je celkem oddaný svému pánovi a jeho družině. Když se to tak vezme kolem a kolem, tak je to zcela ahistorická identita, protože jestli něco chybělo středověkým chuďasům (kromě majetku), pak to bylo právě to sebevědomí a drzost. Ale dnešní člověk drny takové chce mít, protože je mu nepříjemný ustrašený úslužný vlezlý hřbetolam, pokorně čekající na pánovy rozkazy dnem i nocí (historická reminiscence?) - přitom takový by nejspíš byl skutečný drn.

Jinak se pojem "drn, drnohryz", "řepan, řepák", "vidlák", "buran", "hnoják", "hnojokyd", "senochrup" objevuje hlavně ve městech ve spojení s (údajně) omezenými venkovany, neznalými života ve městě. Jde tedy vlastně o cílené urážky.
Městský omezenec se pak obvykle nazývá "buranem", "křupanem", "hulvátem"...

Mě se naopak chování některých "drnů" hrubě nelíbí. Jsou situace a akce, kdy je to vhodné, ale na druhou stranu některá drzost by myslím byla ve 14. věku potrestána celonočním pranýřem, či třemi tucty ran holí. To je aspekt, který bohužel autoři postav těch nejsprostších nevolníků do svého chování zatím nepromítají. Jak by asi dopadli zbrojenci (a to prosím nejsou žádní drnohryzové) kdyby se porvali vedle tribuny urozených dam? Opovážili by se toho vůbec? Nevlezli by si raději stranou? Jak by asi dopadl nejprostější mužik, ktrý svým opilým hulákáním vytrhne ze spánku vévodu a jeho choť? Myslím, že svůj jazyk by ráno nalezl hřebem přicvaklý ke kůlu. Drni jsou fajn a hrajou svou roli velmi zábavně, bohužel neustále ve stejném stylu gagů, vzdorovitosti, či předstírané nechápavosti. A to je z hlediska dobového ztvárnění špatně. Zkuste s blbými kecy skočit mezi ochranku prezidenta. Po třech dnech co se probudíte budete rádi, že máte kosti na svém místě. A to má váš život cenu chráněnou státem. Cena života nemajetného nevolníka je nižší, než nejhorší hajtry v pánových stájích. Tak že doporučuji poupravit model chvání drnů o ještě alespoň předstíranou úctu a z ní vycházející bázeň.