DOBA KARLOVA

Maršálek: Tuším že to je v Kybalové a na 100% se to píše v té studii k šití a stehům na http://www.kostym.cz

mahy napsal:Maršálku prosím tě když už tu jsi- jak je to s použitím kostkovaných látek v této době? Vím, že názor, že kostka patří jenom skotům je překonaný, ale nosilo se to v této době? Díky.

Kostkovanou látku jsme tu už s Maršálkem řešili. Konkrétně zde:
viewtopic.php?f=33&t=143&p=3020#p3020
Kdo nechce klikat, pak jen sděluji, že kostkovaná látka je OK.

Když tam je jenom postesk Maršálka, že se držíme moc při zemi svázáni předsudkem, že kostka patří skotům. Jde mi o to jestli kostkovaný oděv(nemám na mysli tu šílenost co se nedávno někde tady objevila v souvislosti s církevními nebo řádovými rouchy- kostkovaný oděv jak na šaška)býval nošen tak jak jednobarevný. Zda je tedy možno udělat si třeba suknici, nohavice nebo třeba kapuci kostkovanou atd. Vím, že Ronšperk nosí kostkovaný oděv, ale v této době (14. stol.)jsem to moc neviděl. Jak vypadala taková látka? Je někde dochovaný nějaký kousek? Je to někde na iluminacích?

Kordulko tak jak s těmi knoflíky? Dopadlo to? Jsem lačný a netrpělivý Děkuji. Mahy

kostky jsou jednak zmiňované ve výčtech dovážených a prodávaných látek a druhak jsou např. v Holkham bibli a Luttrel psalter

mahy napsal:Když tam je jenom postesk Maršálka, že se držíme moc při zemi svázáni předsudkem, že kostka patří skotům. Jde mi o to jestli kostkovaný oděv(nemám na mysli tu šílenost co se nedávno někde tady objevila v souvislosti s církevními nebo řádovými rouchy- kostkovaný oděv jak na šaška)býval nošen tak jak jednobarevný. Zda je tedy možno udělat si třeba suknici, nohavice nebo třeba kapuci kostkovanou atd. Vím, že Ronšperk nosí kostkovaný oděv, ale v této době (14. stol.)jsem to moc neviděl. Jak vypadala taková látka? Je někde dochovaný nějaký kousek? Je to někde na iluminacích?

No, obecně by se dalo říci, že čím více na jih, tím jsou oděvy pestřejší a vzorovanější, a to i ve 14. století. Italská malba doslova hýří vzory - jenže to je Itálie a tudíž i odlišné materiály. Ale i u nás se na vlněných suknech objevovaly pruhované a kostkované vzory, určitě i rybí kost. Několik vzorovaných oděvů je kromě již Maršálkem uvedených knih také v Codexu Manesse. Tuhle jsem někde narazila na zajímavou malbu, pochopitelně s výjevem narození Krista, a tam zase byl krásný detail ložního prádla. Klasické bílé lněné povlečení s modrým proužkem - úplně stejný vzor, jaký se dnes používá na utěrkách.

U inspirace Itálií je namístě opatrnost, ale pokud se člověk podívá, něco si vybere a pak si to vydělí dvěma až třemi, mohl by se dostat na rozumný kompromis, použitelný pro Čechy...

Textilní nálezy jsou, vyjma hrobových výbav, velmi vzácné a většinou tak poničené, že původní barevnost a vzor obvykle vůbec nelze rozeznat a restaurátoři jsou rádi, když se jim podaří určit materiál a druh vazby. Takže já bych spíš pro inspiraci doporučovala iluminace a kostelní nástěnné malby (které, mimochodem, většinou pocházejí z doby Karla IV.); pokud se to spojí s prostudováním nějaké restaurátorské zprávy s popisem materiálů, vazeb a hustoty tkaní, výsledkem by mohla být zdařilá rekonstrukce tkaniny nebo koupě tkaniny velmi podobné té dobové.

souhlas - nástěnná a desková malba jsou nepoměrně bohatším zdrojem inspirací, protože lze často vypozorovat detaily, které na iluminacích z logických důvodů nejsou

relevantní informace o související deskové a nástěnné malbě např. zde:

ALPATOV, M. V. Dějiny umenia 2. Středověké umenie. 1. vyd., Bratislava: Tatran, 1977, 205 s.
Die Zeit der frühen Habsburger. Dome und kloster 1279-1373. Katalog des Niederösterreichischen Landesmuseums. Neue Folge, Nr. 85, Wien 1979, 512 s.
EHM, J. České gotické umění. 1. vyd., Praha: Pressfoto, 1977, 129 s.
Gotika v západních Čechách (1250-1530) II., Praha: Národní galerie v Praze: 1996, 590s. (začíná s. 423, protože navazuje na I. díl)
KUTHAN, J.(ed). Umění doby posledních Přemyslovců. 1. vyd., Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy a Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, 1982, 371 s.
MATĚJČEK, A.(ed). Česká malba gotická. Deskové malířství 1350-1450. 3. vyd., Praha: Melantrich, 1950, 279 s.
PĚŠINA, J. a kol. Gotická nástěnná malba v zemích českých I. 1300-1350. 1. vyd., Praha: Nakladatelství československé akademie věd, 1958, 251 s.
PĚŠINA, J. Mistr vyšebrodského cyklu. 1. vyd., Praha: Odeon, 1982, 263 s.
PIJOAN, J. Dějiny umění/4. 3. vyd., Praha: Odeon, 1988, 323 s.
PIJOAN, J. Dějiny umění/5. 3. vyd., Praha: Odeon, 1979, 317 s.
PINDER, W. Die Kunst der deutschen kaiserzeit. 1. vyd., Leipzig: Verlag E. A. Seemann, 1943, 436 s.
STEJSKAL, K.; NEUBERT, K. Umění na dvoře Karla IV. 2. vyd., Praha: Euromedia Group, 2003, 239 s.
WITKOWSKI, J.; Szlachetna a wielce zalostna opowiesc o Panu Lancelocie z Jeziora. 1. vyd., Wroclaw: Wydawnictwo uniwersitetu Wroclawskiego, 2002., 135 s.

Přátelé jaký je váš názor na tvar tohoto štítu-tarče? Lze to použít?

myslím, že jo... taky jsem o něm přemýšlel..

Možná se mýlím, ale ta překližka... hmm, to asi nebude moc dobové