DOBA KARLOVA

Per to sem, pěknejch znaků není nikdy dost

Městskou heraldikou jsem se svého času zabýval asi nejvíce, ale můsím ty znaky nejdříve najít, mám je někde na CD. Jeden jsem našel v PC - Vlašim

Divous napsal:Ups! jeden jsem našel v PC - Vlašim

V roce 1580 byly přidány do městského znaku iniciály AKZP podle majitele hradu Aleše Klenovského ze Ptení. Pěkný znak

Trochu OT na dobu Karlovu je i ten erb Černínů .Malý středový rakouský korunovaný štítek spolu s písmeny R (Rudolf II.),M (Matyáš) a F (Ferdinand II.) byl přidán roku 1623.

Drslav napsal:Trochu OT na dobu Karlovu je i ten erb Černínů .Malý středový rakouský korunovaný štítek spolu s písmeny R (Rudolf II.),M (Matyáš) a F (Ferdinand II.) byl přidán roku 1623.

ale já VÍM.... ......ale je to hezké, barevné a zatím nemám photoshop, abych to upravil.....všechny erby a znaky co sem dávám jsem kdysi dělal pro sérii mých článků o heraldice, co kdysi výcházeli 2 roky v časopise Pevnost....když ještě za něco stál

tak nekveruluj a něco sem přihoď!

takže začínáme....jenom NĚKOLIK MÁLO českých a moravských měst mělo kdysi svůj znak. První znaky byla vlastně znamení na štítech válečníků hájících město. Znamení byla jednoduchá a takový je třeba znak Brna, nejstaršího dochovaného městského znamení u nás (doloženo už k roku 1315, i když pravděpodobně nejstarší úplně nebude) a asi nejstarší PŮVODNÍ městský znak v Evropě (alespoň té západní, střední a severní:-)) používaný v nezměné formě štítového znamení až do dnešních dnů. Brňáky rád nemám, ale tohle jim upřít nelze
Většina městských znaků se vyvinula z obrazů na pečetích, protože úplně každé město muselo mít svojí pečeť (ekvivalent dnešního razítka ), ale jen málokteré mělo svůj znak. Rozvoj městských znaků začíná až v 15. století a boom nastává za vlády Wladislava II. Jagelonského a v 16. století.
Všechna města lze rozdělit na 2 kategorie - města královská (na Moravě Markrabská) a města poddanská, která zakládala šlechta ale i církev. U královských měst většinou najdeme ve znamení českého lva (na Moravě šachovanou orlici), u poddanských znamení vrchnosti.
Některá města měla svůj štítový znak, který však později nahradila obrazem z pečeti.

5a - původní znak města Žatec používaný na štítech
5b - znak Žatce používaný dodnes, obraz převzatý z městské pečeti. Že to bylo králosvké město pozná i pitomec
6 - znak Brna
7 - znak klálovského města Jihlavy, vznikilý sloučením znaku a pečetního obrazu

1. Louny - město se slavnou husitskou tradicí. Klasický příklad "mluvícího" městského znaku, protože Louny se dříve psaly Lůny a luna je latinsky měsíc. Znak byl převzat z pečeti roku 1363, tedy ještě za krále Karla IV. (btw., v Lounech jsem se kdysi dávno narodil )
2. Bystřice nad Pernštějnem - poddanské město, pány z Pernštejna pozná ve znaku také asi každý pitomec
3. Karlovy Vary - bylo to královské město nebo ne?
¨4. Moravský Kumlov....hádanka - kdo pozná dřívejší vrchnost? jsou tam dvě

1. znak Slaného - jedno z nejzvláštnějších městských znamení u nás vůbec - je to vlastně úplný erb Českých králů včetně klenotu, (!) a odlišení je docíleno figurou pážete na štítu (tedy figurou zcela nesmyslnou)
2. Znojmo. Znak Markrabství a zárveň znamení mluvící
3. Slunce ve znaku Kněžmostu je vzpomínkou na bývalou vrchnost Valečovské z Valečova
4. Pádné mluvící znamení Kyjova

teď si dovolím trochu odbočit od městské heraldiky a přikládám něco trochu jiného. V naší heraldice se s tím nesetkáme ale třeba pro takovou Velkou Británii je to charakteristické. Jde o tu figutu v hlavě štítu. Říká se tomu "Turnajový límec" nebo tak podobně....v principu jde o to, že tohle pomocné znamení má za účel rozlišit rodové znamení jako takové od nejstaršho syna a jeho syna a jeho syna atd......
1), znamení rodu
2), nejstarší syn
3), nejstarší syn nejstaršího syna

Divous napsal: 3. Karlovy Vary - bylo to královské město nebo ne?
¨4. Moravský Kumlov....hádanka - kdo pozná dřívejší vrchnost? jsou tam dvě

Ad.3- Psaná historie vřídelního města začíná 14. srpnem 1370, kdy Karel IV. udělil již stávajícímu sídelnímu místu svobody a práva, jakých v té době požívalo blízké královské město Loket. O výsadním postavení Karlových Varů jakožto lázní svědčí i početná jim udělená privilegia, průběžně potvrzovaná panovníky Čech až do roku 1858.

Ad.4-Hrad Krumlov vznikl už ve 13. století, město nejpozději počátkem 14. věku. Kdy město získalo znak, není známo. Prvotně to byl modrý štít, na kterém stále stříbrná okrouhlá věž s otevřenou branou, oknem, cimbuřím o čtyřech stínkách a špičatou střechou s makovicí. Že na špici byla postava – snad sv. Floriána – je nepravděpodobné a v pečetích nemá oporu; jde zřejmě jen o omyl v literatuře. Po obou stranách věže byl v poli štítu malý červený štítek s bílou zavinutou střelou pánů z Kravař. Dne 30. června 1644 vydal Gundakar z Lichtenštejna Moravskému Krumlovu privilegium, jímž jej přejmenoval na Lichtenštejn (tohoto jména se však užívalo jen dočasně) a polepšil znak přidáním štítku s vlastním erbem. Přitom byla také původní okrouhlá věž zřejmě změněna na čtyřhrannou, jak se jeví na mladších pečetích, a přidán i trávník. Tuto změnu dokumentují nejen pečeti, nýbrž i malby z r. 1644, na níž byla stará okrouhlá věž přemalována na čtyřhrannou přimalováním bočního pohledu.