DOBA KARLOVA

Maršálek: Malchus bylo jméno toho vojáka, nůž byl na stahování beránka a světec se jmenuje sv. Petr

Jasnačka
Symbolika výtvarník může být pro neznalé bez potřebných souvislostí zavádějící a já sám jsem si už takhle naběhnul mockrát (a ještě naběhnu)...

P.S. V právním pojetí se tesáky často popisují jako dlouhé nože, nebo jenom nože - to je dáno tím, že tesáky vyráběli jak nožíři, tak i mečíři a protože jedni nesměli dle cechovních dohod dělat to druhé, hledaly se různé způsoby, jak to obejít a rozšířit si sortiment (viz. spor norimberských nožířů a mečířů). Tak je ve výtvarném pojetí této scény zajetí Krista jednou nůž a jindy tesák - přitom jde stále o tutéž zbraň

V Bibli je psáno buď, že Petr ťal mečem, či nožem na stahování beránků. Tak ale věřte Bibli že

Zpátky k svícení a svítidlům. Není trošku podivné, že na fresce je ta lucerna držena zespodu, když má očko pro zavěšení? Zvláštní

mikey.88 napsal:Zpátky k svícení a svítidlům. Není trošku podivné, že na fresce je ta lucerna držena zespodu, když má očko pro zavěšení? Zvláštní

Přímo za to očko se držet nedá - v tom místě je dost teplo. A za řemínek, který je k očku pravděpodobně připevněný, by se nedala zvednout tak vysoko.

Některé lucerny mají zespoda takový šikovný soklík:

EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz (nejde mi přenést obrázek)

Nebo možná jen ještě nepřišli na to, že lucerna se dá výborně nosit na vhodném klacíku


Jinak to je scéna "Zajetí Krista" z "Trés belles heures de notre dame de Jean de Berry" - cca 1375-1400

(Pak jsou ještě "Trés riches heures du Duc de Berry" a "Les grand heures de Jean Duc de Berry")

Mnohé lucerny městských stráží mají podle vyobrazení jak oko na zavěšení, tak i rukojeť na nošení nad hlavou, aby osvětlovaly větší prostor. Někde jsem viděl i policii s dírami, kam se tyhle lucerny odkládaly, když jich bylo více, viz. např. městské zbrojnice
Stejně tak jsem viděl i dlouhé tyče (cca 180-200cm), které měly nahoře plochou destičku s vyvrtanou dírou, do které se dala taková lucerna opět vetknout a nosit pohodlně nad hlavou. tím že má i horní závěsné oko, lze ji kamkoli zavěsit - je to prostě jenom o praktičnosti

Stojany na svíce
Popisky v obrázcích





14.-15. století, Německo

1280-1380, Metropolitan Museum of Art
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
14. století, Musée du Louvre
EDIT Bahnak: smazán nefunkční odkaz
14.-15. století, GLOUCESTERSHIRE, bylo to nejspíš vykopáno nějakým detektorářem, je to z UK finds database

Jenom ještě něco málo k opomíjeným loučníkům.Jedná se o typ svítidla, které lidstvo provázelo od jeho prvopočátků až do prvních dekád dvacátého století. Ve střední a severní Evropě to byl nejrozšířenější způsob osvětlení už od paleolitu a v železném provedení jsou loučníky známy v keltských nálezech. V 17. století jeho používání opustily bohaté vrstvy obyvatelstva a stal se tak od té doby levným zdrojem světla pro chudé lidi hlavně z venkovského prostředí. Základem tohoto svítidla byla kovová svěrka nebo kleština a louč. Způsob přípravy louče se lišil podle tradice jednotlivých zemí. Například v Anglii byly často používány louče z usušené dužiny rákosu máčené v živočišném tuku s malým přídavkem včelího vosku. Pro představu takto připravená louč o délce 30 cm dokázala hořet a tedy svítit 10 až 15 minut. Mnohdy byly loučníky ve svícnových sestavách, kde mohlo být loučí postupně zažehnuto více. Na našem území byly loučemi povětšinou úštěpy smolnatého dřeva stromů, například kořenů borovice.

Bakalářská práce s tématem nálezů kahánků v okolí hornické Jihlavy od Kateřiny Doležalové:http://is.muni.cz/th/216718/ff_b/bc-kah ... zalova.pdf ; katalog nálezů: http://is.muni.cz/th/216718/ff_b/Katalog_Kahany.pdf

Dřevěné lampičky ve 14. století

Rád bych zažehl diskuzi na téma luceren ve 14. století. Když jsem před pár lety vstoupil na tyto stránky, snažil jsem se inspirovat tím, co jsem zde viděl co bylo běžné. Nyní po několikaletém zpracovávání různých podkladů a pramenů k rozličným tématům jsem se zamyslel. Proč všichni máme lucerny, které nejsou nikde v pramenech? Prakticky jsem pro námi sledované období nenašel lucernu, která by se podobala těm, které máme my a většina dalších spolků (i když tam se to začíná měnit).

V současné době převažují ve spolku lampičky hranaté, kulaté či hexagonální s jednoduchou dírou v horní části a s vysouvací tyčkou na svíčku (plní se z vrchu) či s dvířky. Provedení může vypadat třeba takto:





Starost mi dělá ale to, že prakticky žádné podobné lampičky v pramenech nenajdeme. Odkud se představa vysouvání svíčky na podložce skrze vrchlík vzala? Sám takovou lampičku mám ale již se pracuje na "správném" kusu. Co tedy k dřevěným lampičkám máme.

Dřevěné lucerny byly univerzální svítidla od třináctého (více dozadu jsem nešel a je možné je třeba najít i dříve) do 16. století.

Lucerna má nejčastěji tyto části:

1) Horní část s vrchlíkem pro odvod tepla a spalin. Vrchlík může být různě vysoký a pro naší dobu je specifický vrchlík dřevěný. Ve vrchlíku samotném může být připevněno závěsné oko z kovu.
2) Spodní část s hrotem či kalíškem pro upevnění svíce. Zde může být v destičce vysoustružena mělká mistička pro zachytávání loje v případě lojové svíčky či lepšímu záchytu včelího vosku. Vosk pak tak snadno nevytéká a nebrání mechanizmu lampičky v otevření dvířek .
3) Příčky s drážkou či dvojice příček (typ sendvič) proti sobě, které přidržují osvětlovací materiál na místě.
4) Mechanismus dvířek.
5) Osvětlovací stěny, které mohou být ze dvou materiálů (později snad i z více)
a) Z rohovinových destiček spojených malými nýtky či drátky, které jsou zasunuty po stranách v drážce (viz 3).
b) Z upraveného pergamenu.

Prameny:

BNF Arsenal 593 Speculum Humanae Salvationis
Bologna, Itálie 1350-1400


_________________________________________________________
_________________________________________________________
Arras BM 845 Roman de la Rose
Francie (přesná lokace vzniku neznámá) 1350-1400


_________________________________________________________
_________________________________________________________
Horae ad usum Parisiensem ou Petites heures de Jean de Berry
Francie 1375-1390


_________________________________________________________
_________________________________________________________
Très belles Heures de Notre-Dame,
Bourges, 1380-1409, Paris Bibliothèque nationale de France MSS NAL 3093


_________________________________________________________
_________________________________________________________
Bib. Ste. Genevieve MS.1130 Pèlerinage de vie humaine
Francie 1375-1399


_________________________________________________________
_________________________________________________________
Bodley Douce 62 Book of Hours, Use of Paris
Francie 1400


_________________________________________________________
_________________________________________________________
Morgan M.259 Book of Hours
Belgie 1400-1415


_________________________________________________________
_________________________________________________________

Lucernu zachytil i Hieronymus Bosch na jednom ze svých obrazů:

_________________________________________________________
_________________________________________________________

Dokonce se zachovalo i pár luceren z lodi Mary Rose. Sice se jedná o tudorovskou Anglii, nicméně se podle všech dokladů lucerna jako taková neměnila a tento základní typ se udržel velmi dlouho. Postupně je doplňována i jinými typy a tvary ale ve 14. století jsem dohledal pouze tuto dřevěnou lucernu.
https://s-media-cache-ak0.pinimg.com/or ... e245d7.jpg
_________________________________________________________
_________________________________________________________

Mezi zdařilé repliky pokládám například:





Vrchlík může být jak soustružený, tak i ze dvou částí (samotný vrchlík a deska).
Pokud jde o použití pergamenu na boky lucerny, tak se pro tento účel hodí kozí pergamen, který je broušen pemzou a zprůhledněn roztokem uhličitanu draselného K2CO3. Recept na lázeň jsem nenašel a tak je třeba zkusit pokus omyl. Pozor, uhličitan draselný silně alkalický a tedy dráždivý.

Myslím si, že se spolek posunul natolik, že je na čase začít měnit i svítidla a nedoložené věci postupně opustit.