DOBA KARLOVA

Je pravdou, že průměr byl nižší...

OPopravdě nevím o tom, že by někdo v ČR vlastnil Shirské koně.
Fríský mě teké napadl, ale je prošlechhtěný později, i když se udává jako jeden z možných předků Starokladrubského koně, a pak by, pokud se nezměnil mohl být dost stejný jako v17. století. A navíc je relativně dostupný.
Co se týče belgiků, vím že u nás se chová snad pod názvem Českomoravský begický kůň, ale možná mě někdo opraví, ale pokud vím je považován spíše za těžké plemeno vhodné do tahu, ale to neznamená, že by se na něm nedalo jezdit a kohoutková výška je určitě menší.

O Shirech u nás také nevím.
Frísák je právě šlechtěnej až později, ikdyž konstituci(a předky) na to má.
Naší "verzi" Belgika znám jako Českého Belgika(ale já se v koních moc nevyznám) ono většina těhle velkých koní je označováno jako tažní a pracovní koně. Označení "válečný kůň" by lidem asi moc neřeklo

sry. za OT ale fakt by mě zajímalo jak moc vysoký je ten kůň na fotce, v zhledem k porovnání k výžce té ženské(vím muže být malá) vypadá jak velká dodávka

Nevím jak ten na obrázku, ale průměrná výška Shira je 180cm v kohoutku rekord je 220cm

Souhlas Shire by se mohl považovat za jakéhosi potomka těch původních koní. Ono šlechtění ve středověku probíhalo, jak u koní tak u psů, vlastně tak, že prostě křížili ty nejvíce vyhovující jedince, tzn. těžké, velké a rychlé koně spolu. Akorát později se tomu začali dávat jména a puntíčkáři začali hledat rozdíly v postavení uší, a skvrn na srsti, či co já vím co ještě. Příkladem je vlastně ten Deerhound a Vlkodav. Což je vlastně původně jedno a to samé zvíře. Pouze člověk potřeboval ty rychlé pro lov a silné pro stráž.
Ale Shirský kůň je hodně drahá sranda a myslím neúrměrná tomu co získáš. Přeci jen je po těch staletích také trochu vešlechtěn a jejich hřebci jsou často v kohoutku kolem dvou metrů, což je i na rytíře dost. Připočtešli ktomu výšku posedlí 20cm.........Ale Českomoravský belgik se dá pořídit kolem třiceti tisíc pěkný a zajetý, nebo kolem patnácti hříbě, což by asi bylo ideální. Na to, že to jsou tahouni nekoukej. Tahouni jsou pomalí jen pro to, že po nich nikdo celej život nic nechce. Na vlastní oči jsem viděl co dokázal téměř tunový Frísák, když mu někdo v hříběcím věku zapoměl říci, že to je kočárové plemeno a normálně ho jezdil. Rozdíl v rychlosti s teplokrevníkem žádný. Jen za tou frískou klisnou létaly drny a zůstávala dálnice v louce, se kterou bujná vegetace bude mít práci minimálně rok, aby ji zacelila.

Souhlasím. Také jsem takhle viděl Frísáka. Je fakt že nějvětší pomstou jezdců je projet se protivníkovi po poli
Takhle mi kámoška povídala, že si jeli ve skupince lehce zasněženou zimní krajinou. Nevšimli si, že přejeli vlastní louky a tak tam jezdili po takové zvlášní zvlněné krajině plné jezírek. Dokud je nepřišel seřvat správce golfového hřiště

No a hned měl o čtyřicet dva greenů více a to na několika desítkách metrů

Na koňáckých webech jsem se dočetla, že evropští rytířští koně jsou kříženci andaluského koně EDIT Bahnak: nefunkční odkazzejména s noriky, percherony, boulogneskými a brabantskými těžkými koňmi. Ti zase byli kromě andalusana kříženi s různými ukořištěnými koňmi z křížových a dalších výprav.
Takže se nejednalo o jedno určité plemeno, ale o výsledek cíleného křížení různých plemen těžkých západoevropských koní s plemeny orientálními.

Ani fríský kůň není nové plemeno, ale v 16. a 17. století došlechtěný původní severoněmecký (severoholandský) kůň. Došlechtěn měl být právě andalusanem.

Plemeno shire mělo být naopak vyšlechtěno až v 18. století právě spojením s fríským koněm. Původně se nazývalo Great Horse.

Dále jsem se dočetla, že všechna plemena válečných koní vč. Great Horse byla menší než dnešní obři (kolem 150 - 170 cm v kohoutku), avšak vyznačovala se velikou silou, inteligencí a neobyčejnou trpělivostí.

Na koňáckých webech se lze rovněž dočíst velmi zajímavé podrobnosti o tom, jak byli rytířští koně cvičeni pro boj vč. stálé osobní účasti majitele na vycviku i péči o koně...

Původní plemena středověkých válečných koní do bitev jsou Rouncey, Destrier a Couser.

Mnohem podobnější plemeno dnešních koní těm středověkým než je Shire, je Peršeron

Hmotnost percheronů pohybuje mezi 770 až 1100 kg a kohoutková výška od 155 do 175 cm. Hlava percherona je ušlechtilá s hranatým, širokým čelem a rovným profilem. Uši jsou jemné, dlouhé, oči živé a poněkud vystouplé, nápadné jsou dlouhé a široce rozevřené nozdry. Hlava je nasazena na dlouhém, výrazně klenutém krku s bohatou hřívou a nápadným kohoutkem.

Je to silný energický vytrvalý živý kůň