mikey.88 napsal:Maršálek napsal:Ve 3/4 14. st. je kbelc běžnou součástí náhrobků nobilů, u nás viz. tumby Přemyslovců od Petra Parléře.
Kbelc neustoupil kvůli dlouhým lukům, protože ty se používaly jenom na francouzském bojišti, ale protože byl postupně přirozeně nahrazený lehčí helmicí s hledím. Dooppravdy mu odzvonilo někdy před koncem 14. st., kdy se napevno přesouvá do turnajských disciplín, především tjostů.
Já mám hrnec i kbelc a rozdíly mezi nimi jsou poměrně velké. Hrncovku mám malou (na počátek 14. st.), kbelc pak opravdu velký, takže se pod něj vejde lebka, nebo nízký šplap. Váhové rozdíly jsou velmi výrazné, kbelc mi váží cca 3,5 kg, hrnec necelé 2 kg.
Takže v zásadě s mým příspěvkem souhlasíš? Ty luky- měl bych to rozvést. Karel měl blízké vztahy s Francií a sám byl účasten bitvě u Crécy. Vztahy jsmě měli jako země s Francií provázány. Kbelc oproti hrnci má ostřejší úhly na čelní straně kvůli odrážení střel a sjíždění kopí do stran. Kdyby se kopí dostalo do šatného místa, tak buď jezdec má díru v hlavě nebo zlomený vaz. Luk je zbraní spíše na koně (střelba obloukem) ale zmínil jsem to jako prvotní impuls pro hledání nového typu ochrany. Pro shrnutí bych řekl to, že kbelc se mění důsledkem porážek nobilů na počátku Stoleté války. Šlap s hledím si teprve své pevné místo hledá a teprve koncem století vítězí. Takže v období 50. -70. let stále jezdci útočí v kbelcích, třebaže v mírnějším počtu
Máš-li možnost, uvítal bych (asi nejen já), kdyby jsi mohl ten kbelc s hrncem nafotit pro velikostní srovnání
Kbelc moc lidí nemá. Díky
Ke vlivu dlouhých anglických luků - kbelc je přilbou do jízdní srážky na kopí a tak útočili Francouzi na Angličany ve 14. st. jenom u Crécy 1346, u Poitiers 1356 již vyrazili právě kvůli lučištníkům pěšky a tedy bez kbelců... To bylo ve 14. st. z příležitostí prakticky vše, pominu-li španělskou kampaň Černého prince.
Hodně jsem to zjednodušil, ale chci poukázat na fakt, že helmice s hledím se objevují již na počátku 14. st. (Codex Balduini Trevoriensis - cca 1320, The Holkham bible – cca 1320-30, Luttrell Psalter - cca 1320-1340, Queen Mary Psalter - cca 1300-20, Hours of Jeanne d'Evreux – cca 1324, Roman d´ Alexandre - cca 1344, Vie et miracles de saint Denis – cca 1317). Byl to prostě přirozený vývoj již od počátku 14. st. a cílem bylo zvýšení ochrany, zlevnění zbroje, snížení váhy, zvýšení rozhledu, atd. Kbelc se prostě při konfrontaci ukázal jako překonaný. Ač poskytoval nepoměrně lepší ochranu při samotné srážce na kopí, ztrácel svůj význam bezprostředně poté, kdy jezdec kopí odhodil a bojoval poboční zbraní. Tam potřeboval mít v následné skrumáži přehled a přitom dobrou ochranu hlavy, protože to byla mlata.
To že měli Lucemburkové těsné styky s francií nemá s vlivem luků moc společného. Bojovali prakticky v celé střední a západní Evropě absolvovali desítky bitev a kampaní, kdy se museli přizpůsobovat místním podmínkám a způsobům boje
Pokusím se v týdnu nafotit hrnec i kbelc. Mimochodem od čtvrtiny 14. st. se používal i „přechodový“ typ mezi hrncem a kbelcem, který měl sklopný přední límec, chránící krk, viz. fol. z Codexu Manesse, cca 1300-1330
Asi černá vdova 
