DOBA KARLOVA

Páni z Kosovy Hory
Jindřich z Hořic mění svůj predikát na z Kosovy Hory po 1283
následně Jindřich z Kosovy Hory v listinách z 1285, bratr Přibyslav
předpokládá se, že Jindřich byl příbuzný Vítkovců přes Bernarda z Bernartic a pány z Krumlova

Příslušníci kosovohorské větve (v závorce rok zmínky)
Beneš I. (1354)
Jindřich, syn Beneše I. (1367)
Mutina, syn Beneše I. (1367)
Jan, syn Beneše I. (1367) řečený Němeček
Ješek (viz dál)
Beneš II., bratr Jana (1380, 1394)
Bětka, manželka Jana (1382) – uvádí naskenovaná knížka, Word ji uvádí přímo jako manželku Ješka
Duchek, bratr Beneše (1395) – neuvádí kolikátého
Jan, bratr Beneše II. (1394) – neplést si s Ješkem!
Bernard, syn Jana řečeného Němeček (1400, 1404, 1409, 1411, 1412, 1418)
Vítek, poslední mužský potomek, husita (1420)
Zdena, poslední po přeslici (1472)
...poté možnost přechod rodu mezi svobodníky (viz páni z Načeradce)

Ješek (též Jan?) z Kosovy Hory
nesídlil v KH, používal predikát a pečeť s růží, asi bezdětný
spjat s pány z Landštejna – viz tahanice o Lomnici
věrný rytíř Karla IV., který dal jeho erb vymalovat na hradě Laufu u Norimberku mezi významné rody Čech i Říše
1350 svědkem v císařské listině
1359 svědkem při prodeji Nových Hradů; svědkem při obdarování kaple na hradě Lomnici Vilémem z Landštejna
od 1359/1360 vlastník Lomnice nad Lužnicí; pak dal rozšířit rybník Dvořiště, který mu taktéž připadl
1360 dosazuje kněze ke kostelu v Ševětíně; „služebně v Norimberku“, tam příjemcem listiny Ojíře z Landštejna
(bratr zesnulého Viléma, uznává Ješka za právoplatného dědice panství Lomnice)
1362 osvobozen dům Jana z KH na Starém Městě pražském od všech břemen ukládaných městům pražským
1364 svědek na smlouvě Karla IV. s Habsburky
1365 držel polovinu Třeboně, v téže době snad i Borovany a Vožici; přijetí nemalé částky od Rožmberků
(prodej zboží?); svědkem při obdarování krumlovského kláštera Markétou z Hardeka (vdova po Jindřichovi z Hradce)
1366 svědkem při prodeji Třeboně bratrům z Rožmberka
1367 nahrazuje poddaným zatopené pozemky jinými
1368 dosazuje kněze ke kapli na hradu Lomnici
1369 v Itálii s Karlem IV.
1372 svědkem při prodeji mlýna v Třeboni
1373 užívá patronátního práva na tři fary – Ševětín, Lomnice, Štěpánov(ice?)
1374 při jednání na císařském dvoře, poslední zmínka, krátce poté asi zemřel

Kosova (Kosowa, Cosowa) Hora figuruje v Libri confirmationum a Libri erectionum. Viz rejstříky. Kdysi jsem psal práci o tamním kostele, ale je fuč.

http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=14

(kdyžtak tenhle zbytečný příspěvek smažte)

Každá informace dobrá.
Konečně pan Ješek existuje oficiálně. Ještě doladíme různé věci na sezónu. Jak lze najít v dokumentech, Ješek měl dobré vztahy s pánem z Hradce, byl mu asi dvakrát za světka na smlouvách. Takže je správné, že je v manském poměru k Heřmanovi z Hradce.
Můžu sem dát fotky meče pro pána z Kosovy Hory.

Ejhle, další velké zvíře náročné na rekonstrukci. Budu držet palce.
Protože Ješek z Kosové Hory svědčil na poslední císařově listině v Praze před výpravou do Branibor (29. května 1373, viz Regesta Imperii č. 7331), trochu jsem se ho dotkl ve své bakalářce. Ješek byl s císařem už na tažení k Donaustaufu proti Albrechtovi I. Dolnobavorskému roku 1357. Protože svědčí na té poslední listině je také pravděpodobné, že se účastnil výpravy do Branibor. Více k té bavorské válce: MENDL, Bedřich. Zápas o Donaustauf. In: Od pravěku k dnešku. Sborník prací z dějin Československa k šedesátinám Josefa Pekaře, sv. I. Praha: 1930, s. 215 - 232.

Zajímala by mě ta poslední zmínka o něm. Já jsem našel, že umírá 1373. Koukali jste už do Heraldika a Genealogie 3-4,2010?

Meč Ješkův. Není přepleskaný takový decentní. Ještě k tomu je řemen se znakem, a pár jiných maličkostí.
S honosností se to dá, pomáháme s maserem jak to jde.
Heřman musí mít kolem sebe jen vybrané šlechtice trochu nižšího postavení než on sám.
Také jsem se s tím jménem setkával, protože vlastnil Lomnici, nejbližší město Neplachovu.

Zdeslave já našel poslední zmínku z 3.3 1374 je přítomen jednání na císařském dvoře
zdroj: Vítkovci a jejich rod do roku 1312,I .díl,v nakladatelství Epika J.Hradec.

bilbo napsal:Zdeslave já našel poslední zmínku z 3.3 1374 je přítomen jednání na císařském dvoře
zdroj: Vítkovci a jejich rod do roku 1312,I .díl,v nakladatelství Epika J.Hradec.

Tohle je zrovna knížka (autor), u kterýho je potřeba fakta ověřovat v pramenech

Pán Ješek z Kosovy Hory se uvolil ukázat svoji pečeť.
Petr na to chudák musel čekat až do vánoc, když mám o trochu více času.
Typář je dle nálezu z JH, takže ukrutně LH.
Otisk je dle Ješkovy pečeti.
Vosk jsem vymyslela moje maličkost. Je to směs včelího vosku, červené hlinky a smůly. Je to ultra LH fašistické. Pečetní lak, jaký všichni používáme by ve 14 stol. neznámý. Ale nedivím se, že se od takových směsí s včelím voskem ustoupilo. Není to moc praktické.

Plstěný klobouk. Potaženo hedvábím, ručně točená hedvábná šňůra na lemování, hedvábný pásek a pozlacená brož, která drží péro exotického ptáka

Karetka je tkaná technikou, která zajištuje velmi hustou vazbu a ještě pevnějši pásek.
Zároveň je oboustraná (když nepočítáme prohozeni barev a šipky na krajích).
Inspirovaná je nálezem opasku z itálie datovaného do druhé poloviny 14. století. Originál byl jinak barevně a měl tenči okraje. Materiálem je v obou případech hedvábí. Šíře originálu byla 2,5 cm a délka 173 cm a jen tak pro zajímavost - byl pokryt takovým množstvím kovaní, že z přední strany vzor ani nebyl vidět.