DOBA KARLOVA

Chtěl bych se zaporvé zeptat, jaká bývala typická česká přijímení, jelikož přídomek Záběhlický se mi moc nelíbí.

Má nakonec vybraná postava je smyšlená. Představuji syna Michala. Můj otec Pešek často bojoval v Itálii po boku krále Jana Lucemburského. Za své zásluhy dostal nedědičný titul rytíře, a při odchodu do důchodu dostal post purkrabího na Záběhlické tvrzi. Otec chtěl, abych měl alespoň nějaké vzdělání, poslal mě jako panoše a družiníka do služby k dvornímu komořímu. Zde se krom i občasné vojenské služby také učím čtení, psaní, zákl. početním úkonům a i německému jazyku.

(K vodní tvrzi jsem bohužel nedohledal žádné bližší informace. Jen že byla oblíbeným místem Václava IV, než si postavil hrádek v Kunraticích. V roce 1444, byl krad vypálen a zbořen husity. Nyní leží na dně Hamerkého rybníku, v základech našli zbytky ranného hradiště, tak ta tvrz tam už nějakou dobu musela být. A jelikož na ní pobýval král, určitě byla min. z části kamenná).

Co myslíte, je to hodně naivní, nebo ne....

Já myslím, že to vůbec není nereálné.
Jen bych tam upravila pár drobností:
1) K tomu úřadu by bylo dobré, aby také Tvůj otec nabyl dědičně osobní svobody (pokud nebyl svobodníkem už předtím)
2) Funkce "dvorního komořího" u nás, myslím, ve středověku ještě neexistuje. Ta se objevuje až někdy v 17. století. Co třeba královský podkomoří? Tvého otce by znát mohl z občasných návštěv tvrze...
3) Jako neurozený nemůžeš být panošem. Ale jako svobodný člověk můžeš zastávat lecjaké úřední funkce a vyučí-li Tě spolupracovníci královského podkomořího ve věcech správních, pa máš budoucnost zajištěnu. A družiníkem se stát také můžeš - otec tě jako chlapce naučil vládnout mečem, teď se učíš čtení, psaní a počtům, od úředníků, mezi nimiž se pohybuješ, postupně lapeš zlomky účetnictví, úřední a soudní terminilogii, latiny a němčiny. Když si tě Tvůj pán oblíbí a osvědčíš se mu, pak je tu i možnost, že jej budeš doprovázet s mečem po boku na jeho úředních cestách.

Jo, já myslím, že to je docela zajímavá postavička Jen asi bude docela náročné ji obléci a vybavit odpovídajícími vědomostmi.

Královský komoří spravoval královská města a vykonával tam moc soudní v případě hrdelních zločinů. To je strašně náročná funkce a i když měl na spoustu práce tým lidí, byla náročná i pro ně. Budeš se muset časem vybavit znalostmi o královských městech a jejich správě, něco ze soudnictví, k tomu umění boje.

Nebude to lehké, ale myslím, že alespoň za pokus to stojí

A co takhle Michal ze Záběhlic? Případně Záběhlice přeložit do němčiny? (Natolik jí ale ještě nevládnu )

Jen se zeptám-ty se za to že jsi ze Záběhlic stydíš? Jestli jo tak si najdi jiný predikát, ale pokud si prolistuješ erbovníky tak zjistíš, že tam jsou mnohem bizardnější jména a jejich nositelé byli hrdi na svůj původ a jméno.
Myslím, že ono Michal ze Záběhlic jak ti píše Trenér zní dost dobře.
Já osobně pocházím z Třebíče a to ze čtvrti která se jmenuje Borovina. Jelikož jsem hrdý na to, že jsem Boroviňák tak moje smyšlená postava nižšího moravského šlechtice zní Aleš Berka z Boroviny. Berka je odkaz na mé loupeživé předky, Aleš je mé civilní jméno(doloženo od 13. století)

Přesně tak, Michal Záběhlický ze Záběhlic a je to vyřešené. Já ale radši používám jiná jména než svoje, přijde mi to víc RPG

NO jsem rodilí pražák a Zahradní město kde bydlím katastrálně spadá pod Praha 10 Záběhlice, dříve vesnice daleko za Prahou. Proto. No já si nejsem jistý zda jako neurozený, jestli mohu používat přídomek "Z" něčeho......prostě mi to přišlo divné......Ale jinak jako jméno samo o sobě se mi to líbí.

Pohrobek napsal:No já si nejsem jistý zda jako neurozený, jestli mohu používat přídomek "Z" něčeho

Já jsem pochopil že jsi nobil. Sice nejsi rytíř ale syn šlechtice ano, takže jsi taky urozený.
Jsem z toho nějakej zmatenej.

Já bydlím kousek od tebe na Chodově a tak se zajímám o tvrze ve svém okolí, hlavně je to Hostivař, Litožnice a i ty Záběhlice, protože je navštěvoval král Václav IV. Tvrz byla pravděpodobně založena ve druhé polovině 14.století a to víme jen díky nalezené keramice. Má otázka: nechtěl bys spíše ztvárnit postavu synka pražského měšťana? Záběhlicům by to slušelo a bylo by to reálnější.

Jen nevím co by měšťan měl společného se Záběhlicemi. Nebyl ničím vyjímečné, vesnice uprostřed lesů. Jinak ta tvrz je pisemne dolozena cca od 12 stol, spolu se založáním kostela Nanebevzetí pany Marie, který má dokonce jěště románské základy. Jinak 1m pod záhlady tvrze se našla keramika z mladší doby hraďištní, co znaméná, že min. ta vesnice už tam nějaký ten pátek byla.

MIchal Záběhlický ze Záběhlic, zní opravdu dobře.

Jinak když jsme u toho kostela, dávám se kus textu který jsem našel, jen tak pro zajímavost.

Do r. 1354 držel faru Zběhlickoku Mikuláš, syn krále Jana Lucemburského. Jsa zároveň kaplanem biskupa Naumburgského Mikuláše, dosáhl r. 1394 na žádost tohoto biskupa v Římě expektanci (čekatelství) na místo kanovnické v metropolitní kapitole Pražské. Stav se kanovníkem Vyšehradským a Pražským, byl jmenován r. 1354 arcijáhnem Horšovotýnským, načež fary Záběhlické se vzdal. Po něm pak k presentaci Zeydlina řečeného "z Písku" ("de Pieska"), měšťana Většího města Pražského, potvrzen byl za plebána Simon, kanovník Mělnický. Ten zemřel roku 1380, načež k presentaci biskupa Jana Litomyšlského dosazen byl klerik Petr ze Záběhlic. Po jeho smrti r. 1388 nastoupil k presentaci krále Václava IV. vikarista v metrop. chrámě Pražském Vít z Mladé Boleslavě. Ten pobyl v Záběhlicích do r. 1404, kdy směnil se svolením krále Václava IV. místo své s oltářníkem oltáře P. Marie v kostele sv. Mikuláše na Starém Městě Pražském Janem řečeným "Náz" ("Naso"). Tento Ján Náz nespravoval nepochybně sám osobně faru svou, nýbrž více hleděl sobě služby dvorské. Již r. 1399 byl sekretářem královským, roku pak 1408 byl mezi radami královými. R. 1409 vypraven byl jako posel krále Václava k církevnímu sněmu Pisánskému a zůstal tam v poslání tom také ještě r. 1410 u papeže Alexandra V. Zúčastnil se potom také sněmu Kostnického a stal se posléze biskupem Kostnickým. Po něm byl plebánem v Záběhlicích R. 1407 Hanek z Budějovic, kanovník u sv. Apolináře v Praze. R. 1484 připomíná se Záběhlický plebán Tobiáš, z r. 1532 zachovala se závěť Václava, faráře Záběhlického, toho roku zemřelého. sobě služby dvorské. Již r. 1399 byl sekretářem královským, roku pak 1408 byl mezi radami královými. R. 1409 vypraven byl jako posel krále Václava k církevnímu sněmu Pisánskému a zůstal tam v poslání tom také ještě r. 1410 u papeže Alexandra V. Zúčastnil se potom také sněmu Kostnického a stal se posléze biskupem Kostnickým. Po něm byl plebánem v Záběhlicích R. 1407 Hanek z Budějovic, kanovník u sv. Apolináře v Praze. R. 1484 připomíná se Záběhlický plebán Tobiáš, z r. 1532 zachovala se závěť Václava, faráře Záběhlického, toho roku zemřelého.