Vítek z Borotína - nižší šlechta
Odeslal: Stř 21. Říj 2009 16:35:17
Již ve 12. století je víska Borotín dokladována jako majetek mocného jihočeského rodu Vítkovců. Pověst praví, že patřila panu Heřmanu (jinde zas, že Mikuláši) Borotovi (snad ze starého jména Boruta, Bořuta), který měl mít velmi vášnivou a nevěrnou manželku Bertu z rodu Vítkovců.
14. století - Páni z Landštejna založili nad potokem Tismenicí strážní hrad na obranu zemské cesty z jižních Čech přes Borotín, Mezno a Miličín dále na sever k Praze a současně nechali ve vsi vystavět kostel zasvěcený původně sv. Maří Magdaléně. Samotný Borotín vznikl patrně lokací.
1333 - byl Borotín povýšen na městečko.
1356 – Vítek z Landštejna užívá poprvé predikátu z Borotína (syn Viléma z Landštejna, nebo jen shoda jmen???; vztah pánů z Borotína k Landštejnu dodnes není zcela objasněn)
Konec 14. století - existují doklady o tom, že Borotín měl právo útrpné a Šibenný vrch západně od Borotína připomíná místo, kde stávala šibenice.
Vítek má dva syny - Mikuláše a Jana. O Janovi není nic známo, je o něm jediný záznam z r. 1369. Mikuláš byl arcibiskupským podkomořím a maršálkem. Má dva syny - Jana a Heřmana.
Bratři Jan z Borotína a Heřman z Landštejna a Borotína (16. 10. 1423 – zvolen členem zemské rady) se stávají přivrženci husitství.
1426 je Mikuláš z Borotína byl od roku 1426 jedním z táborských hejtmanů, ale později od Táborů odpadá, Borotín je dokonce neúspěšně obléhán a Mikuláš se přidává na stranu Panské jednoty.
Kolem roku 1446 se Borotín stal majetkem rytířského rodu Malovců z Malovic.
Jde tedy o šlechtice, který vlastní nový menší hrad, městečko a několik vesnic v okolí. Vzhledem k budoucímu postavení jeho synů je velmi pravděpodobné, že investuje nemalé prostředky do jejich vzdělání a uvedení do společnosti. Jeho vybavení tak odpovídá míře výdajů (dostavba hradu, vzdělání synů) a věku; jedná se o pána již nemladého.
14. století - Páni z Landštejna založili nad potokem Tismenicí strážní hrad na obranu zemské cesty z jižních Čech přes Borotín, Mezno a Miličín dále na sever k Praze a současně nechali ve vsi vystavět kostel zasvěcený původně sv. Maří Magdaléně. Samotný Borotín vznikl patrně lokací.
1333 - byl Borotín povýšen na městečko.
1356 – Vítek z Landštejna užívá poprvé predikátu z Borotína (syn Viléma z Landštejna, nebo jen shoda jmen???; vztah pánů z Borotína k Landštejnu dodnes není zcela objasněn)
Konec 14. století - existují doklady o tom, že Borotín měl právo útrpné a Šibenný vrch západně od Borotína připomíná místo, kde stávala šibenice.
Vítek má dva syny - Mikuláše a Jana. O Janovi není nic známo, je o něm jediný záznam z r. 1369. Mikuláš byl arcibiskupským podkomořím a maršálkem. Má dva syny - Jana a Heřmana.
Bratři Jan z Borotína a Heřman z Landštejna a Borotína (16. 10. 1423 – zvolen členem zemské rady) se stávají přivrženci husitství.
1426 je Mikuláš z Borotína byl od roku 1426 jedním z táborských hejtmanů, ale později od Táborů odpadá, Borotín je dokonce neúspěšně obléhán a Mikuláš se přidává na stranu Panské jednoty.
Kolem roku 1446 se Borotín stal majetkem rytířského rodu Malovců z Malovic.
Jde tedy o šlechtice, který vlastní nový menší hrad, městečko a několik vesnic v okolí. Vzhledem k budoucímu postavení jeho synů je velmi pravděpodobné, že investuje nemalé prostředky do jejich vzdělání a uvedení do společnosti. Jeho vybavení tak odpovídá míře výdajů (dostavba hradu, vzdělání synů) a věku; jedná se o pána již nemladého.
