DOBA KARLOVA

Zdravím všechny,
mohl byste mi prosím poskytnout nějaké info o nošení miparti v době karlově??
(kdo to nosil, k čemu to bylo:-), střih, barvy, typy, a tak)...děkuji mnohokrát

Ahoj,

všichni, bylo to módní, kontrastní barvy (např. modrá-červená, červená-zelená, modrá-žlutá apod.) - viz. Bible Václava IV. aj.

Stříhy - klasika

Mikey

takže klasický střihy typu cotte a cothardií popř surecottů? takže se změní jen kontrastní barvy...

mikey.88 napsal:všichni, bylo to módní, kontrastní barvy (např. modrá-červená, červená-zelená, modrá-žlutá apod.) - viz. Bible Václava IV. aj.

Trochu ti do toho, Mikey, hnidopíchnu.
Mi-parti dělalo v Karlově době značné vlny. Tedy, co se módnosti dotýče.
Ve třicátých letech se rozjíždí, ve čtyřicátých (tedy stále ještě před datací projektu) jde o módu tak žhavou, že není skoro nikdo, koho by nepálila. Móda tehdy káže: "hodně barev, jasné barvy a pěkně kontrastovat" V padesátých letech (a tu se dostáváme k nám) se postupně vášně tiší a nejspíš jej už každý (nechápat kategoricky!) bere jako věc normální a nikoliv helmprechtskou a nakonci dekády mi-parti skoro vyšumí.
V revolučních 60. letech přichází i barevná proměna. Jednak už nejsou v kurzu tak kontrasty relativně velkých barevných ploch a výrazné odstíny bývají nahrazeny tlumenými. Znakem výstřednosti nyní není barevně rozdělená suknice, ale jsou to nohavice. 70. léta jsou na tom podobně. Na horní polovině Mi-parti se v téhle době na horní polovině těla drží spíš jen silou vůle a rozhodně to není věc pro frajery a frajerky, kdo chce být in, nosí jednolitý (jednolitý v žádném případě neznamená, že na materiálu nemůže být mnohobarevný vzor) purpurpoint a k němu každou nohavici jinou. Hojně se ovšem uplatňuje na livrejích a podobných uniformních komponovaných oděvech (krásný příklad nám udává vyšňořené dvořanstvo a měšťanstvo, které vítalo Karla IV. ve Francii). Vezme-li si kdo na sebe v téhle době mi-parti suknici nebo kabátec, bude tedy spíše za sluhu než za rozverného bonvivána.
80. léta do toho kopou jako do všeho ostatního. Mi-parti se vrací do hry, ale už to není to, co to bývalo ve 40. letech, možností je najednou víc a taky už nemá tu moc nad módou, jakou druhdy mívalo - nosit ho mohou všichni a nemusí ho nosit nikdo, samo o sobě ti už neřekne,máš-li švih či nikoliv. Také na kontrastu tolik nezáleží, mohou se klidně objevit i kombinace typu černá-tmavě šedá atd. (No vono s tim kontrastem - i ve 40. letech se občas objeví kombinace, které tak docela nekontrastují)

Lucrezie napsal:takže klasický střihy typu cotte a cothardií popř surecottů?

Mi-parti je záležitost barevná, nikoliv střihová a lze jej tedy uplatnit na oděv jakéhokoliv střihu (ovšem tak, aby to mělo svoji - módní - logiku). Zdaleka nemusí jít jen o velké svislé plochy (typu jedna půlka sukně červená, druhá zeleň svinibrodská). Od 40.let se objevují oděvy, kde je hořejšek (život) odlišné barvy (respektive vícera barev) než podolek (sukýnka) a to se úplně neztratí ani později (v 60. letech se objevují i takové poupointy). V úvahu také přichází šachování, pruhy (třeba i svislé - to spíše v 80. letech) atd. A samozřejmě i různé kombinace toho všeho - třeba jedna půlka oděvu jednobarevná, druhá půlka rozřezaná do širokých pruhů dvou dalších barev... a ještě k tomu jiný podolek. Ve vrcholové době (tedy 40. léta a v podstatě i 50.) by se člověk neměl bát být z dnešního pohledu za blázna mužíka. Právě naopak, lépe je trochu ukrotit ukrocený vkus a popustit uzdu potrhlosti.

Ženy jsou ve 14. stoeltí ve výstřednosti vždycky maličko pozadu za muži. Jako by byly přeci jenom trochu konzervativnější, tak jako to bývá u jiných živočichů. I když, vzpomenu-li si na deskovou malbu (Posadowovy trefně nazvané "madony - frajerky"), nebo na výtky mravokárců, slovo konzervativnost mi drhne v ústech. Ale posunuté to je a týká se to i mi-parti. Ženské mi-parti sukně se objevují s výrazně nižší frekvencí než mužské. Ale objevují se. Bát se netřeba.

děkuji mnohokrát:-) přesně tohle jsem potřebovala vědět děkuji moc.
-mám dvě krásné barevně podobné leč vzorem rozličné látky, takže na víceméně konzervativnější typ mi-parti ve střihu cotehardie na cca 70-80 léta s lodičkovým výstřihem na knoflíčky na rukou a vepředu...to asi snad půjde...

Titus: Tož to vím Už jsem byl unaven a chtěl rychle odepsat. Předpokládám že to že se móda a její výstřelky mění v půrběhu času všichni ví Myslel jsem že Lucrezie ví kdy se to nosilo a proto jsem to nezmínil.

tak nějak jsem tušila, ale nechtěla jsem dělat chytrou, proto jsem se radši zeptala, nechci ze sebe dělat učitelku historie odívání. ráda si poslechnu ostatní...poučovat budu v životě v něčem jiném

mikey.88 napsal:Tož to vím...

Mikey: Zrovna u tebe nepochybuji ani v nejmenším, že to víš. Svým štouráním jsem se rozhodně nechtěl dotknout tvé cti.
A už moc ani nepochybuji o tom, že se do obecného povědomí dostalo, že se móda vyvíjí a význam jednotlivých prvků se mění. Jen si nejsem jistý tím, že je v tom obecném povědomí také to, jak konkrétně se věci mění A zrovna u mi-parti si myslím, že je stále ještě dost lidí, kteří by si řekli, že buď za a) "Je to módní, nosí to všichni, takže když si to ušiju, budu echt autentickej/autentická" nebo za b) "dyť bych v tom byl/byla za blázna, to je jen takový módní výstřelek, jen pro ty nejhejskovnější z hejsků". A přitom ono neplatí ani jedno. A obojí se vyplatí vyvracet. Ale samozřejmě, že momenty, kdy se člověku fakt nechce něco rozebírat, znám dost dobře sám...

Lucrezie napsal:tak nějak jsem tušila

Je skvělé, že se ptáš, i když víš nebo alespoň tušíš. A že strpíš i hnidopišské výklady o věcech, které ti nejsou neznámé (za což se omlouvám ). Je to známkou moudré mysli. A možná jsem naivní optimista, ale třeba si to pak přečtou i ti, kteří vědí méně, nebo přimo tápou.

Ale i když jsem se omluvil, přeci si ještě jednu poznámku neodpustím (to víš, já v životě o ničem jiném poučovat nemůžu ):

Lucrezie napsal:víceméně konzervativnější typ mi-parti ve střihu cotehardie na cca 70-80 léta s lodičkovým výstřihem na knoflíčky na rukou a vepředu...to asi snad půjde...

No, zrovna 70. léta jsou asi tou nejméně vhodnou možností. Sice se mi-parti objevuje, ale fakt v menšině (zvlášť když se přihlédne k tomu, že ženy nosí mi-parti méně než muži) a to by se mělo promítnout i do rekonstrukcí (já jsem kdysi zavrhl plán na dvojbarevný pourpoint, přestože mi-parti miluji celým svým zkaženým srdcem). Je tu ovšem pořád ta možnost, že bys to brala jako livrej pána, pro kterého muzicíruješ, nebo pro kterého jsi muzicírovala (a livrej ti pak zůstala). Taková livrej rozhodně nemusí být v erbovních barvách a asi by klidně mohla kombinovat i barevně podobné leč vzorem rozdílné látky.
No ale ty osmdesátky, to už je zase něco úplně jinýho, tam se to vleze v pohodě...

Neřekl bych, že dvoubarevné pourpointy nebyly vídané v 70.letech. A díky Tite.

a co svatba? je možnost, abych dostala darem látku na svatební šaty od bohatých příbuzných? co by se slušelo vzít si na svatbu?šlo by to mi-parti, které bych si ušila z těch dvou podobných leč rozdílných látek, s vyšitím erbů mého chotě.... když bych byla pro tuto příležitost dejme tomu majetnější měšťanka...(když uvážím fakt, že někteří měšťané měli financí více než šlechtic, musíc spravovat panství....
já si vymejšlím že?