Jízdní boj

[Lňéňa]

Zajímavá věc , posílám Ti link na soukromou adresu. Pokud by měl ještě někdo zájem, řekněte si, půjčím.
Na úschovně se data mažou 24 h. po prvním stažení nebo po pěti staženích.

[richardrg]

Již jsem o tom psal jinde, ale využiji toho, že jsem se přihlásil i sem.
Ohledně kroku koně, souhlasím s tím, že muselo jít o cval, podle mých vědomostí kůň s jezdcem v podstatě netryská, protože jezdem mu "překáží" k dosažení maximální rychlosti, navíc by byl jen těžko říditelný.
Cval má v podstatě také několik podob, pokud jde o boj jednotlivců, přikláním se k pojmu střední cval, pokud by šlo o jízdu ve formaci jednalo by se o zadržený cval.
Jízda v klusu je nesmysl, pokud jste se prokousali v těch knihách až tam, tak víte, že se dá vysedat, v těžké zbroji je to samozřejmě nesmysl, nebo zasednout do tzv. pracovního klusu, tím se kůň ale dost brzdí a nebo se můžete postavit do třmenů, ale to je nejezdecké, v každém případě při střetu s protivníkem je klus mnohem méně účinný.

Pro představu Pražská jízdní policie útočí v ideálním případě v řadě, nepříliš sevřené, obušek v pravé ruce, otěže v levé, protože koně se vzájemně hecují jedná se v naprosté většině o zadržený cval, aby se podařilo udržet formaci, pokusy o útok v klusu končí většinou ve cvalu, protože pro koně je tento krok fyziologicky méně náročný a sami si přeskakují.

Paradoxně se ukázalo, že pro útok je lepší mírný rozestup, aby protivník mohl "spadnout" mezi koně, kde ho v ideálním případě pošlapou, a jednotlivé jezdci se dostanou hloběji do davu, kde se kůň cvičí na otáčení kolem své osy, na rozvolnění davu, než příliš sevřená řada, která se o protivníka zastaví. Pak je potřeba tlačit do davu silou, ale lépe se směruje.

Pokud Divous bydlí někde u Valečova můžu mu domluvit ježdění v Bousově.

[Divous]

Lnéňa: už se mi to povedlo stáhnout, moc díky pane!

Richardgr: Díky za fundovaný příspěvek. Bohužel, jsem z Kladna, Valečov je jenom můj oblíbený hrad v oblíbeném kraji Ale jinak jsi pane velmi laslavý a díky!

[mikey.88]

drazí spolubadatelé, mám dotaz - jakou rychlostí vlastně železná jízda útočila? Myslím první čelní střet těžkooděnců na kopí. Tryskem asi ne, Nebo jo? Viděl bych to spíš na cval nebo na klus ale v koňařině se moc nevyznám.

Jinak tohle jsem našel v Ospreyovi věnovanému bitvě u Grunvaldu, upravená citace z Dlugoszovi kroniky popisující první čelní střet armád: "Praskot lámaných kopí a řinčení kovových mečů bylo tak silné, že lidé několik mil daleko slyšeli takový hluk, jako kdyby se valily veliké balvany..."

Normálně z toho mám husí kůži vzrušením při té představě. To byly krásné války, ne jako dneska že nějaký neduživý chcípáček zmáčkne tlačítko a raketa zničí celý dům

Všechny zdravím, jsem nově příchozí

Rychlost válečného koně byla závislá na terénu a vlastní energii. Pohyb koně pro rychlý přesun, střet apod. je cval (v Aj. Gallop) Průměrná rychlost statného koně při cvalu je cca 40-50 km/h. Pokud se budeme bavit o 14. století, tak při váze koně, jezdce a zbroje se dá odvodit rychlost zhruba 35-40 km/h na dobrém rovném terénu. Stávalo se, že ve špatném terénu kůň klopýtl a spadl. Jezdec z druhé řady pak mohl narazit do těla padlého koně. Ztoho vyplívá, že jezdec musel volit takovou rychlost, aby byl střet účinný, ale zároveň bezpečný pro koně.Hnát koně v maximální rychlosti v bahnitém terénu plného děr není zrovna nejmoudřejší. Kinetická energie koně s jezdcem se nahromadila na hrotu kopí a několikrát se to i počítalo včetně různých dokumentů na BBC a History chanel. Ničivé účinky v okamžiku střetu hrotu s jakoukoliv překážkou nemusím snad radši představovat Pokud by jste chtěli příklad, tak takzvaný Tjost je simulace střetu. Skupina Normani dělá turnaje docela kvalitní, takže stačí mrknout na nějaká jejich videa.

Spojování s dostihovým koněm je zcestné. Kůň má velmi úzké nohy ajezdec váží kolem 50 kg a míň. Kůň sice vyvine rychlost 60-80 km/h ale pro představu o rychlosti koně ve 14. stol. se to nehodí

Trysk je stupeň cvalu právě používný u závodních koní.

Snad to bude stačit

[Divous]

vítej a díky!
K té kynetiské energii na hrotu kopí - podobné výpočty jsem několikrát viděl, ale přišly mi trochu zjednodušené. Počítaly s rytířem a s koněm jako s pevnou homogenní deskou a nebraly v potaz takové detaily jako třeba lámavost kopí apod. Ale prda to musela být strašná

[mikey.88]

vítej a díky!
K té kynetiské energii na hrotu kopí - podobné výpočty jsem několikrát viděl, ale přišly mi trochu zjednodušené. Počítaly s rytířem a s koněm jako s pevnou homogenní deskou a nebraly v potaz takové detaily jako třeba lámavost kopí apod. Ale prda to musela být strašná

Děkuji a nemáš zač. Nenapsal jsem nic neznámého
K tomu kopí: Při turnajích se používal a používá dřevec, který je ukončen krátkým kusem balzového dřeva (to jest to, co se tak tříští ) a tupým hrotem (trojnožka). Už takový dřevec tě shodí ze sedla či zraní. Pokud bys použil jezdecké kopí z jasanu (který se netříští), tak už jde hodně o život. Stávalo se že rána byla tak velká a vedená blbým úhlem, že vyhodila ze sedla i útočníka Nějaký propočty na tu energii jsem kdysi dělal sám. Známý přes fyziku a já přes 3D grafiku, takže ty hodnoty jsem viděl... v praxi (virtuálně) Dá se říct, že závidět šlechtě to vybavení, a možnost být v jízdě... je blbost. Já bych nejel ani za prachy a to ani v druhé řadě

[Maršálek]

Děkuji a nemáš zač. Nenapsal jsem nic neznámého
K tomu kopí: Při turnajích se používal a používá dřevec, který je ukončen krátkým kusem balzového dřeva (to jest to, co se tak tříští ) a tupým hrotem (trojnožka). Už takový dřevec tě shodí ze sedla či zraní. Pokud bys použil jezdecké kopí z jasanu (který se netříští), tak už jde hodně o život. Stávalo se že rána byla tak velká a vedená blbým úhlem, že vyhodila ze sedla i útočníka Nějaký propočty na tu energii jsem kdysi dělal sám. Známý přes fyziku a já přes 3D grafiku, takže ty hodnoty jsem viděl... v praxi (virtuálně) Dá se říct, že závidět šlechtě to vybavení, a možnost být v jízdě... je blbost. Já bych nejel ani za prachy a to ani v druhé řadě

- v případě balzového konce kopí máš asi na mysli některé současné "tjosty", že? je pravda, že jednu dobu byl na sklonku středověku v západní Evropě módní tzv. burgundský dřevec, který měl být "dutý", tedy odlehčený, ale to je něco jiného než současná řešení některých skupin. O konfrontaci našich a burgundských dřevců dobře pojednávají zprávy o poslestvu Jiřího z Poděbrad
- tomu tupému hrotu se říká korunka (turnajská korunka) a jejím cílem bylo zajistit bezpečnějí střet, než na ostrá kopí Pokud při nárazu vyletěl ze sedla i útočník, zjevně akci nezvládl...
- závěrečné hodnocení šlechty je úsměvné

výřez z iluminace: Herr Heinrich von Frauenberg, Codex Manesse, cca 1300-1330

[mikey.88]

Děkuji a nemáš zač. Nenapsal jsem nic neznámého
K tomu kopí: Při turnajích se používal a používá dřevec, který je ukončen krátkým kusem balzového dřeva (to jest to, co se tak tříští ) a tupým hrotem (trojnožka). Už takový dřevec tě shodí ze sedla či zraní. Pokud bys použil jezdecké kopí z jasanu (který se netříští), tak už jde hodně o život. Stávalo se že rána byla tak velká a vedená blbým úhlem, že vyhodila ze sedla i útočníka Nějaký propočty na tu energii jsem kdysi dělal sám. Známý přes fyziku a já přes 3D grafiku, takže ty hodnoty jsem viděl... v praxi (virtuálně) Dá se říct, že závidět šlechtě to vybavení, a možnost být v jízdě... je blbost. Já bych nejel ani za prachy a to ani v druhé řadě

- v případě balzového konce kopí máš asi na mysli některé současné "tjosty", že? je pravda, že jednu dobu byl na sklonku středověku v západní Evropě módní tzv. burgundský dřevec, který měl být "dutý", tedy odlehčený, ale to je něco jiného než současná řešení některých skupin. O konfrontaci našich a burgundských dřevců dobře pojednávají zprávy o poslestvu Jiřího z Poděbrad
- tomu tupému hrotu se říká korunka (turnajská korunka) a jejím cílem bylo zajistit bezpečnějí střet, než na ostrá kopí Pokud při nárazu vyletěl ze sedla i útočník, zjevně akci nezvládl...
- závěrečné hodnocení šlechty je úsměvné

výřez z iluminace: Herr Heinrich von Frauenberg, Codex Manesse, cca 1300-1330

Zdravím Tě:) Za omyl v používání balzy u středověkého dřevce se omlouvám - koupím si někde odpustek. Na výraz koncovky jsem si nemohl vzpomenout, děkuji za upřesnění:)

Mám na tebe dotaz... Ty jakožto šlechtic bys neměl strach před prvním střetem? I přes tvé zkušenosti od policie ? Já bych strach měl:)

[Lňéňa]

Mluvíme-li o době Karla IV, rozdíl mezi bojovým a turnajovým dřevcem bude v hrotu. Co se týká sedel a padání z nich, je třeba si uvědomit, že dobová sedla s vysokou zadní rozsochou poskytovala velmi dobrou oporu a vyražení soupeře nebo dokonce sebe sama ze sedla zase tak obvyklé nebylo. Tuším že to byl Lev z Rožmitálu, který lámal dřevce o zeď - později v období pozní gotiky existovala zvláštní turnajová disciplína, kdy cílem bylo vyhození protivníka ze sedla, kterému chyběla zadní rozsocha. V dnešních turnajových představeních se padá hlavně na efekt pro diváky. Používají se jiná sedla a s tím spojený posez v nich, v neposlední řadě kvůli bezpečnosti účinkujících. I tak klobouk dolů.
Představa o šlechtě létající vzduchem mě pobavila .

[richardrg]

Chlapi, se strachem je to jako všude jinde, adrenalin ho odbourává.
Můj příklad, který můžete porovnat sami se sebou:

Výcvik trvá dlouho- skutečně roky, probíráte nuance, pohyb se vám zažere do podvědomí, to už vlastně není trénink, ale rutina a pak dostanete možnost, blíží se chvíle středu, nekonečně oddalovaná-stojíte v bezpečné vzdálenosti a čekáte- znovu a znovu, znovu a znovu vám letí v hlavě myšlenky co by ještě mohlo jít zlepšit. To už není těšení, to je očekávání satisfakce za tu dřinu. Když vidíte protivníka stoupá tep, adrenalin, tlak, čekáte na ten okamžik,na povel- jediný krátký rozkaz a vy budete moci vyrazit-nekonečné sekundy soustředění - jen aby jste zaslechli ten povel až přijde....aby jste nepřeslechli a nezůstali pozadu.... Na nic jiného nelze myslet, tep je cítit ve spáncích, člověka spaluje horká krev- adrenalin dělá z člověka šelmu -silnou, připravenou udeřit, opojenou touhou po krvi. Na strach není místo...

Doufám že je to dost sugestivní, možná že jste něco podobného zažili právě na koni nebo třeba v boji ve formaci.