Hanz z Turnova, šafář na hradě Rohozci

[Hanz z Turnova]

Hoj,
rozhodl jsem se založit si postavu, protože bych rád odladil svoje vybavení pro dataci 1370-80 a ve spoustě věcí mi chybí jistota toho, že se do rozmezí vejdu. Postupně budu přidávat náměty i pokroky a věřím, že to bude ke spokojenosti všech.

Herní postava:
Hanz z Turnova se narodil ve vesnici za Turnovem LP 1342. Jednoho léta se ve vesnici rozšířila nákaza, pak přišli vojáci a všechno spálili. Ti kdo přežili, se pak vydali za vlastním osudem a mezi nimi i já. Na spáleništích domů jsem ale našel několik kusů železa a nářadí, které neshořely, jak se všeobecně tvrdí a ty jsem potom prodal ve městě. Vstoupil jsem do služeb na Rohozci a tam řadu let dělal pacholka od vozů. Byl jsem vlastně stále na cestách a často v pustých a shořelých domech, znajíc své tajemství, nacházel železa. Během těch let jsem nahromadil skromný majetek, který mi stačil na to, abych si mohl koupit část hospodářského dvorce na předměstí, kde pronajímám půdu a odejít z hradu.
Snad božím vedením jsem začal spolupracovat s turnovským klášterem, kde jsem se přiučil trochu čtení, psaní i počtům a začal dělat ozbrojený doprovod při různých příležitostech. Přelom pro mě znamenala cesta s doprovodem opata z kláštera Hradiště do Říma. Jako ,,cestovateli‘‘ se mi začali množit nabídky na spolupráci od turnovských měšťanů a kupců. Se společníky jsme hledali nové ložiska železné rudy a bezpečné cesty do Žitavy. Poté, co zemřel Henslin, pán z Rohozce, jsem se na radu a přímluvu turnovského purkrabího stal šafářem na Rohozci u vdovy paní Elišky, kde se starám o chod jejího dvora a tak bývám znovu často na cestách. Současně ale dál spolupracuju s turnovskými a v poslední době zajišťuju i stavbu loveckého domu pro jednoho vlivného měšťana.

[Hanz z Turnova]

Pro začátek bych se rád zeptal na dvě věci:
1. Jestli je pro 70. léta snesitelná podzbrojová prošívanice z první fotky a jestli...
2. je pro šafáře možné nosit přilbu z fotky druhé, ale s tím, že by přilba měla spodní okraj ve stejné výšce jako je spodní okraj hledí.

PS.:Omlouvám se paní Elišce, že jsem si dovolil nechat přestavět za její nepřítomnosti dům při věži Už byl ale hodně sešlý stářím a trámy ztýřelé.

[richardrg]

co si představuješ pod pojmem šafář?

[Hanz z Turnova]

Správa chodu dvora na Rohozci i na cestách. Součástí mých povinností je taky účastnit se bojů, pro které mám možnost si půjčit výzbroj a výstroj z městské nebo hradní zbrojnice.

[Saltkrakan]

Já bych tipoval tu "funkci" co má jakoby zastávat, spíš na purkrabího, nebo něco takového. Šafář organizoval čeládku někde na statku, na stavění domů a starost o hrad to byl malý pán. Co se týče povinnosti účastnit se bojů, tak tam taky záleží jak to chápeš. Náplň funkce za kterou tě platí (což by byla u purkrabího asi samozřejmost, ale ten by zase měl svoji zbroj a nepůjčoval by si ji) a nebo za to máš nějáký úlevy na daních apod.? Pak bych doporučoval toto vlákno: viewtopic.php?f=32&t=355

Doporučuju nafotit se navlečený komplet v kostýmu a to hned 2x - vojenská/civilní verze a k tomu textu, uvádějícímu postavu doplnit co je smyšleno a co se skutečně stalo + literaturu a prameny, kde se to dá vybádat.

[richardrg]

No já si nejsem jist, jestli purkrabí jako správce hradu není jen poddaným krále, ve smyslu, že na šlechtickém hradě by se ta funkce jmenovala jinak.

V každém případě, pokud by představoval velitele hradní posádky si nebude nic půjčovat.

Mohl by dělat branného, nejsem si jist, jestli je ta funkce doložená pro Karlovce, ale to byl služebík placený jako v podstatě ochranka... Ten by měl ale zbroj možná půjčenou natrvalo, ale dost se to blíží té představě, na druhou stranu by to ale nebyl žádný organizátor hospodářství....

Správu dvora měl na starosti v podstatě ekonom, u Markvarticů by to mohl být klidně číšník, ten by se do boje nehrnul. Obávám se, že si tu postavu zbytečně komplikuješ.

Co ti vadí na ztvárnění zbrojného? Tedy kromě toho, že např. já dávám přednost skutečným řemeslníkům...

[Eliška z Rohozce]

Paní Eliška má jednoho zbrojného coby osobního strážce, doplňuje se dle potřeby... Hanz by měl mít na starosti tu správu hradu kterou nezvládá paní sama, takže skutečně starost o čeládku, konkrétnější zásobování a tak, zároveň by měl mít přehled o tom co se na hradě děje a hlásit to výš. Asi by se tomu dalo říkat i purkrabí.. z toho co jsem zatím pochopila, tak je to prostě správce šlechtického majetku... (města, statků... ) a šlechtic jich asi může mít víc,... ?

Na výpravy když se jezdí někam kde je to potřeba by měl být k ruce právě i díky těm svým zkušenostem... Zapůjčení výzbroje jsme řešili čistě z praktičtějších důvodů - mohl by si tou cestou dovolit větší "high tech" když to tak řeknu... než by si mohl dovolit ze svého platu.. Asi tu zbroj může mít i svou a fasovanou... nevím...

Představa byla, že si paní Eliška přijala do svých služeb zkušeného a světem prošlého člověka na chod praktických věcí...

Dávalo nám to docela smysl a odopovídalo to oboustranné představě... Nevím jestli je to takový problém spojit...

[Saltkrakan]

Mňo, pokud jiný název té funkce, tak mě napadá komoří, coby správce šlechtického majetku.

Ad. Výzbroj

Nastiňte představu, co si představujete že na sobě má. Odvijí se to i od majetnosti Elišky, protože jestli je to správce jejího majetku a výpomoc na cestách, dokonce možná její druhá ruka, tak bude vybavený podobně jako onen "bodyguard" s tím rozdílem, že bude mít asi honosnější civil a možná i lepší výstroj a výzbroj - něco pořídila jeho paní a něco on.

[richardrg]

Jestliže má paní Eliška "lepšího zbrojného", tak hanz rozhodně nemůže být purkrabí.
Můžeme mu říkat třeba hofmistr, měl by na starost dvůr...
A pak by zapůjčení zbroje asi bylo na místě, protože to není funkce pro válečníka...
Ovšem domnívám se, že i na cestách by měl na starosti jiné věci než válčení...

Ale asi to moc řeším. Jak jsem psal, pokud byl v té době hrad postaven pro 15 lidí, tak to žádný významný člověk nebyl a prostě by dělal co se mu řekne...

[Zdeslav]

Richarde, myslím, že to moc řešíš, jako by jeden člověk nemohl vykonávat několik funkcí najednou, jako bychom takových případů měli málo

Takže co víme: Šafář neboli rataj (v pramenech colonus) = správce panského dvora. Na rozdíl od purkrabích, kteří spravovali větší celky a bývali zpravidla feudály, byli šafáři poddanými, hospodařili na panských dvorech a odváděli vrchnosti poplatky. Ačkoliv šafáři patřili právně k venkovskému poddanskému obyvatelstvu, de facto patřili k vlastní panské čeledi, do stejné skupiny jako panští hajní a drábové...(František Graus, Dějiny venkovského lidu II, s. 207)

Moje představa Hanze coby šafáře byla představa o člověku, který spravuje "komorní" statky paní Elišky a má na starost určitou část její čeledi. Jeho nadřízeným je rohozecký purkrabí, který má na povel správu hradu i jeho okolí (ano, toto pojmenování máme doložené i pro šlechtické prostředí - burgravius - viz účty Novohradského panství). Hofmistra bych naopak na Rohozci neočekával, nevím jestli tuto funci máme vůbec doloženou pro šlechtické prostředí. Komorník tam pravděpodobně být mohl také, ale jeho práci by spíš zastával purkrabí, který by mohl mít k ruce nějakého písaře což by mohl být opět klidně Hanz. Ta Rohozecká zboží nejsou tak rozsáhlá, aby se o jejich správu muselo starat deset lidí. Navíc město se spravuje do značné míry samo.
Město Turnov je poddanské, jak tam konkrétně vypadalo rozdělení moci mezi městskou radou a pánem (paní) nevíme, podle mě je klidně možné, že paní nařídí svým měšťanům půjčit zbroj svému člověku v případě potřeby, ale píš si myslím, že by měl svojí vlastní. V městských zbrojnicích stejně byly spíš šunty . Víme jen, že v polovině Turnova, kterou drželi Rohozečtí byl jejich purkrabí.