Boty

[Josif]

Na většinu lidí jsem působil jako zjevení.

A viděl ses poslední dobou v zrcadle? Já se moc nedivím!

[Smil]

Neviděl. Poslední zrcadlo prasklo. Malé střepy naskákali do odpadu a velké spáchali sebevraždu skokem z umyvadla na dlažbu.
Na svou obranu musím říci, že kytky kvůli mě ještě nechcípají a zvířata nechcípají takže to ještě nebude tak hrozné
A když se vrátím k tématu: skutečně se divili tomu, že jsem bos.

[Eliška z Rohozce]

Já bosa chodím doma pořád, a přes den i po štěrku a nedělá mi to problém... Spíš bych měla s tou tenkou podrážkou problém v tom, že se to prostě příliš rychle prochodí při častějším nošení ať už na čemkoliv.... To, že si vezmem ty boty i kdyby na deset víkendů v roce, tak to není stejný jako když se v tom chodí běžně.

Rozdíl je samozřejmě u střevíců, tam si myslím, že je to jedno - podle mého se v takových botách chodí hlavně v interieru, a do marastu si vezmu dřeváky, takže to netrpí tolik.

Na pracovních/ cestovních botách mi ale 3mm přijde fakt málo, a pochybuju že tam bylo takhle málo. Našly se věci už chozené, tudíž většina té síly může být dávno pryč... Botu nevyhodíš, dokud se v ní ještě dá aspoň trochu chodit.... Teda aspoň já to tak nedělám, nevím jak vy, a z toho usuďte sami, když tvrdíte, že ty boty byly taková vzácnost (což ve městě asi nebyly.. ) jestli by to vyhodili dřív. Opět teda s vyjímkou střevíců, které se podle shoes and pattens vyhazovaly neopravované a s nedošitou podrážkou, prostě když ztratily tu reprezentační část....

[Heinrichvs]

Pracovní boty neexistovaly, byly prostě boty a při práci se pokud to šlo nenosily. Boty se nosily za určitých okolností. Ještě žijí lidé, co to zažily.
Boty z nálezů a to jsem podrobně popsal mají podešve cca 1mm a méně protože jsou prošlapané. Nemají 3mm. Ale na stranách kde byly přišité, a to je vidět i u dnešních prošlapaných bot, je vidět přibližná tloušťka. Tam jsem naměřil 2,5 mm takže u nové kůže to může být 3mm ale ne více. Kdo zpravoval prochozené obracenky,ten ví co čem mluvím.

Takže bohužel na těch 3mm si trvám, měřil jsem více jak 5 podešví a to už je soubor pro statistické hodnocení jak známo.
Ale tohle je akademická debata, dnes má každý co koupí nebo co si udělá.

[rossy]

To se změnilo na konci 16. až počátku 17. století. V té době se začaly teprve používat při výrobě bot vícevrstevné podešve a hlavně se začaly objevovat první podpatky. Boty se také začaly teprve od těchto století vyrábět podle účelu, k jakému měly být užity. Také pravou a levou botu začali výrobci obuvi rozlišovat v novověku až v polovině 19.století i když to rozlišovali i Římané.Ty vícevrstvé podešve pak umožnily použití cvočků a díky podpatkům i podkůvek.

[Eliška z Rohozce]

Pracovní boty = ne střevíce... boty přes kotník, boty které nemám na parádu, ale na to že někam jdu, na to že boty potřebuju. Ve městě bych nečekala tolik bosých lidí vzhledem k počtu nálezů. Nemám čas to teď zkoumat, ale až se po víkendu vrátím, tak to pročtu. Ale 3mm na něčem jiném než na střevíci neočekávám. A jestli mi začneš tvrdit, že se nenosilo nic jinýho než střevíce, tak mě rozčílíš.

[Heinrichvs]

Dobrý Jano, k tomu není co říct bohužel, jak vysoké tak nízké boty měly stejné podešve..
Tím jsme otázku usňových podešví ve středověku vyřešily, všichni až na Janu se shodneme.
Tímto to považuju za vyřešený problém a dál se nebudu vyjadřovat.

Tak bych to arogantně shrnul:
Litratura píše 4 podešev 2 svršek. Většina lidí to tak má dnes u replik. Po konzultacích a po mém měření podešví jsem se dostal k 2,5-3 podrážka 1,5-2 svršek všech velikostí. Podešve, které jsem měl možnost měřit, měly mezi 2,5-0mm ve středu, byly prošlapané nebo také ne. Velikost se dá měřit po strnách, kde byly sešité se svrškem, stehem do hrany. Stejný stupeň zachování průměru u strany jsem zjistil před léty, když jsem zpravoval převracenky dvou lidí, což mě velmi zaujalo a vypadalo to stejně jako u těch nálezů, s tím, že jsem ty prošlapané převracenky šil sám a věděl jsem, jakou výchozí tloušťku měly. Přesně jak píše Saltkrakan, u podešve nezáleží tak moc na tom jetsli 3 nebo 4 mm ale na kvalitě kůže, z čeho je, z jaké části zvířete a pod, dále po čem se chodí.
Běžný lid boty normálně nenosil, ani při práci pokud to jinak nešlo. Boty se nosily do kostela a na jiné trachtace. Proto vydržely déle, takže se dá říct, že tehdejší člověk nosil boty asi jako dnešní více aktivní LH fašista.
Se vším se dá polemizovat, ale dokud se neudělá statisticky zhodnocený experiment s dostatkem opakování, množstvím pozorování a kvalitní analýzou dat a dokumentací, tak nelze nic dalšího tvrdit.

[mikey.88]

Nezapomínejme ale, že se nosily i pouze nohavice s našitou podešví. Takže není bota jako bota U vojáka, který jde tisíc km pěšky bych už kvalitní obuv očekával. Onehdy visel na internetu blog jednoho chlapíka, co absolvoval v dobovém oděvu cestu do Santiaga d. C. a měl na cestu (myslím že vycházel z Německa) čtvery páry bot. Prochodil je všechny

[Heinrichvs]

Tehdejší hliněné cesty jistě neničily boty jako dnes.
Ale k cestování. V průběhu historie je plno obrázků, kde mají cestující lidé boty na rameni, na hůlce nebo přes rameno.
Například vzpomínky jedné sloužící z Domažlicka, která na konci 19. stol. šla pěšky do Vídně. Sundala si boty za rodnou vsí a nazula je až před Vídní.
Pro ně to nebylo nic zvláštního.

[richardrg]

Od Rossytaké pravou a levou botu začali výrobci obuvi rozlišovat v novověku až v polovině 19.století i když to rozlišovali i Římané.

Nesouhlasím. Viděli jsme mnoho kusů bot datovaných na konec 14. stol. a na všech se dalo určit na jakou jsou nohu.

Naopak mě překvapilo že jsme neviděli nic jako hrubé pracovní boty s jednoduchým střihem....