Zdeslav z Nezabudic - český nižší šlechtic

[Posadowski]

To je jen tak pro představu, je toho daleko více.

Hm, třeba Dubec, I.:Módav době Jana Lucemburského a Elišky Rejčky. Vlastním nákladem, HK, 2006
Nebo Lutovský,M, Bravermanová,M.: Hroby a hrobky českých králů, knížat a prezidentů. Libri, 2007

Tam by se dočetlo i to o tom Karlovi IV. Ono jedna věc je jeho přání vyjádřené v závěti a korunovačním řádu (hrubá dalmatika, mnišský oděv), druhá věc je reportáž z jeho pohřbu a slavnostního průvodu Prahou (zlatá dalmatika a purpurový plášť), třetí věc zprávy o průzkumu hrobky z let 1591, 1780, 1830, atd. (zelenozlatý oděv a zbytky hnědavého pláště) a čtvrtá je podrobný průzkum a restaurátorské zprávy z let 2000-2005 (Bravermanová, Otavská, Kloudová) které popisují modrozelený brokát se vzorem zlatých ptáků s okrovou pruhovanou podšívkou, v okrových pruzích jemný zelený proužek a zřejmě červený sametový plášť s modrými větévkami a lístečky a zlatými hrozny.
A teď už jen záleží, který pramen si vyberete. Podle toho pak máte ty znalosti...
Já osobně bych si nevybral Spěváčka (někdy před 30 lety) ale tu Kloudovou, která to restaurovala a má tam fotky...

[Posadowski]

Když tady tak čtu ty zoufalé výkřiky, třeba bychom mohli udělat někdy v zimě nějaký pracovní víkend, vzít pár knížek a obrázků, střihů a probrat to.
Můžete si nachystat dotazy a problémy a můžem se nad tím zamyslet.
Už víte, proč má Hradecký dvůr májový sněm? Udělejte si u Karlovců něco podobného.
Každý nemůže vědět všechno a bez nějakých pracovních seminářů, kde se vyměňují informace to zřejmě nepůjde. A do diskusí vám to nikdo vypisovat nepůjde, už takhle jsem tím zabil jedinou volnou hodinu, kterou jsem dneska měl...

[Kordulka]

Teď mne tak ještě napadlo, že na některých středověkých sochách i iluminacích je nezdobnější částí oděvu plášť. Ono to asi má i svou logiku, protože šaty nebývaly zrovna tou nejviditelnější částí odění; plášť ale nosili všichni a často a na kožešinových lemech a podšívkách, i na ozdobných sponách, se mohl majitel docela pěkně finančně vyřádit.

[Zdeslav]

Tak jsem se asi rozhodl. Tenhle oděv nechám jak je, protože se mi zdá dobře sladěný, jen ho vylepším v těch několika detailech, a budu ho používat jako cestovní oděv (válečná tažení, hony...).

A potom si postavím druhý uplně nový - slavnostní a reprezentativní. Ten budu nosit na významné události (audience, hostiny, mše apod.) a bude zdobnější a z drahých látek.

[Maršálek]

Opět se tu posuzuje podle náhrobku, aniž si Zdeslav cokoli zjistil? Posadow správně odkazuje na to, že je třeba zjistit jak původní pojetí náhrobku, tak i druhotné úpravy..., samozřejmně osobnost zadavatele, dataci, atd. Takhle si jenom z obrázku nehorázně naběhnete do zdi

Jsem pro osobní konzultace - co v zimě u nás? (k vám všechno tahat nebudeme)

[Zdeslav]

Dával jsem ho sem jako příklad věcí, které můj pohled mátly


Posadowski: Děkuji za interpretaci.

Budu vám vděčný za každou pomoc. Ale ten honosný oděv bych viděl jako aktuální tak nejdřív za rok. Teď budu mít spoustu práce a vydání s tím abych akrášlil a hlavně zfunkčnil svoje vojenské vybavení na Panskou a na Grünwald.

Maršálek: Nezbyla vám náhodou někde ta pěkná šedá vyšívaná látka z těch varkočů?

[Maršálek]

Dával jsem ho sem jako příklad věcí, které můj pohled mátly

a nepomohlo, že? taky jsem si takhle stokrát naběhl...
ostatně má bakalářka je spíše na vás, zatímco mladší práce se vymězuje na projekt

[trener]

Prosím pěkně: není to Vágner, ale Wagner (psáno krátce, čteno dlouze). Jo a ta postava vlevo (modrozelená) má být nikoliv zeman, ale hospodář!

[Posadowski]

má být nikoliv zeman, ale hospodář!

Omlouvám se tímto plukovníku Wagnerovi za komolení jeho jména. Pana plukovníka si hluboce vážím pro skvělou práci, kterou vytvořil.
Nicméně jej (již po několikáté) obviňuji z komolení pramenů:

První obrázek je podle Štítného Knížek šesterých (Národní knihovna, sign. XVII.A.6) foliant 58v, knížka třetí o hospodáři, hospodyni a čeledi. Podle popisu obrázku (kterak má čeleď...) to zřejmě vskutku bude hospodář. V originále má rukávy oděvu výrazně volnější a nemá segmentovaný pás. V ruce drží knihu a z vyobrazení (které mám k dispozici) rozhodně není zřejmé, zda má boty zvlášť nebo součástí kamaší. Oděv tedy vyznívá mnohem obyčejněji než ten s těsnými rukávy na obrázku 1.

Druhý obrázek je podle fol. 124r téhož rukopisu části "Kak se očištijem toho, že hřešíme " a zobrazuje podle popisu snoubence uzavírající manželství. Vyobrazení je na první pohled celkem věrné. Opět však několik důležitých rozdílů. Moje vyobrazení má konce rukávů tvarované do kornoutku (což je pro období typické) a nemá na konci rukávu ty tři knoflíčky (které ke kornoutkům nepatří). Na mém obrázku není zřetelná kulatá spona Wagnerem pečlivě vyobrazená a především, kabátec je zapínaný na řadu knoflíků prostředkem. Kápě nemá zdobení řadou teček, ale spíše pruhem na okraji.

Tyto tři rozdíly (knoflíčky na konci úzkého rukávu, chybějící kornoutky a chybějící propínání kabátce) dělá z vyobrazení zcela jiný oděv a naprosto zkresluje informace o jeho konstrukci. Pro rozumnou práci je tedy takový překres nepoužitelný.

Poslední postava (č.3) se v rukopisu vůbec nevyskytuje a podle mě pochází z rukopisů doby Václava IV. Typoval bych to na bibli Konráda z Vechty, nebo Willehalm, nebo podobný. Tyto rukopisy nemám kompletní, tudíž to nejsem schopen najít.

Takovýchto zkreslení se autor dopouští v podstatě u všech vyobrazení. (fakt jsem to před časem procházel).
Kniha je úžasným zdrojem informací a dokonalým podkladem pro filmové a divadelní tvůrce (a zaplať Bůh, kdyby to používali) a díky ní vzniklo několik nezapomenutelných a světově uznávaných českých filmů. Tím více než splnila svůj účel

Kniha však nikdy nebyla odbornou studií a nelze ji používat jako pramen při rekonstrukcích dobových oděvů ani při studiu historie (!)

[Lenka]

Ke králičinám:
Je prada, že ve 14. století se používaly králičiny ještě velmi málo a nejspíš jen v barvě divokého králíka. Z. Winter píše "později přibývají ve velké míře kožešiny králičí". Tím později je myšleno až po době lucemburské. I pak se ale většina králičin dovážela, naše se používaly málo a byly levnější. Z toho usuzuji, že králičiny se v některých zemích šlechtily na kožešinu. Než byla kožešina natolik kvalitní, aby se vyplácelo ji z těchto zemí vyvážet, používala se králičina domácí. A to buď z domácích chovů, nebo spíš z lesů, kam se králík rozšířil. Z historie jsou známy období, kdy se králík přemnožil a byly ho plné lesy. Tento divoký, nebo polodivoký králík nebyl asi příliš kvalitní a byl tedy i levný.
K použití kožešin:
Je třeba se dívat nejen na společenské postavení nositele, ale taky na co má být kožešina použita. Jestli na podšívku, nebo ke zdobení. V 15. století a později bylo nejběžnější podšití (různých společenských vrstev) ovčí, liščí podbřišky a králičina. Ovčiny a liščí podbřišky by tedy měly být běžné i ve 14. století. I ovčiny se pak dělily podle jakosti na dražší a levnější. Šlechta, ale jistě nejen ona, se pak snažila mít oděv podšitý něčím lepším.
Pokud jsou běžně používány liščí podbřišky k podšívání, musí zůstávat i stejné množství hřbetů k podšívání dražších plášťů a lemování. Co se týká lemování, tam je kožešina ještě viditelnější, proto by šlechtic jistě králičinu ani ovčinu nepoužil.
Jak často byla kožešina používána, je vidět na množství kožešníků. Jejich cechy patřily k nejpočetnějším. Bylo to řemeslo vážené a kožešníci nebyli nijak chudí, protože práce bylo vždy dost.