Sochařské umění gotické

[Pavel na Besednici]

Uf, uf, ty být velká kouzelník se silná medicína!

[mikey.88]

Pavel na Besednici: Asi jo hele Nejdřív jsem si našel kompletní fotku s erbem a podle erbu jsem si našel ten rod. Pak už to byla hračka Doufám jen, že ty informace stačí

[Pavel na Besednici]

Mně určitě a děkuji! Mám z toho dojem, jakoby oděv, který my považujeme za měšťanský, středostavovský (nebo alespoň já ano) byl ve skutečnosti nošen lidmi movitějšími a výše postavenými. Neboli ptám se, zda tvůj návrh tvého oděvu není už ve skutečnosti oděvem královským?

[mikey.88]

Pavel na Besednici: Taky mě to napadlo ale tne šlechtic, koho bych rád představoval já, by patřil asi mezi vysoce postavené a tak by to ještě odpovídalo. Na tvůj názor by Maršálek řekl, že se držíme při představách ještě moc při zdi Ten náhrobek je spíše nezdobný jako výraz pokory před Bohem. Navíc pokrývka co má Guda na hlavě a počet knoflíků co má Johann jasně udává, že jde o vysoce postaveného člověka Ono už jen to, že si mohl dovolit tak nákladný zdobný náhrobek je důkaz o jeho majetnosti. Takže víš co...

[mikey.88]

Weikhard Frosch 1375



Edmund Blanket
usadil se v Bristolu 1337;Zemřel 1371


Walter von Hohenklingen, ca. 1386

Přídavek v podobě figurky Waltera

[mikey.88]

http://www.stavitele-katedral.cz/monume ... onatellem/

Dokonalé odborné pojednání o jezdeckých sochách ve 14. století (Monumentální jezdecké sochy - velké téma evropského umění sto let před Donatellem!)

Doporučuji

Vtipný úryvek:

Monument k poctě Bernabòa není zajímavý jen tím, že před vznikem Donatellova Gattamelaty v Padově završuje tradici velkých jezdech soch vrcholného středověku, ale stal se i tématem polemiky mezi pařížským teologem Jeanem de Hesdin a italským humanistou Francescem Petrarkou. Petrarca napsal papeži Urbanovi V. dva dopisy v nichž ho vyzval k opuštění Avignonu a barbarské Francie a vychválil Řím jako nejdůstojnější místo pro jeho opětovné působení. Názory se cítili dotčeni francouzští kardinálové a pověřili pařížského teologa Jeana de Hesdin, aby italskému humanistovi náležitě oponoval. Jako jeden z argumentů, že Itálie je ve skutečnosti v rukou nebezpečných a všehoschopných tyranů, použil Jean de Hesdin sochu Bernabòa: „Neviděl jsem snad v Miláně ohavný idol (abominabile idolum) na oltáři božím (super altare Dei) , muže v brnění na koni z bílého mramoru (hominis scilicet armati imaginem, sedentis super equum de candido marmore fabricatum), postavenou na místě, kde se světí tělo Páně?" Něco podobného je v rozporu s dobrými mravy. Smí se snad něco takového mlčky přehlížet?, ptá se Jean de Hesdin,.

Pozlacená jezdecká socha v Miláně mu připomínala „krutého svévolníka, jenž se rozpínal se jak bujné křoví", jak je popsán v 37. žalmu Starého zákona. Pán musí tuto pýchu jednoho dne ztrestat. Nechť se pán Milána a ostatní tyrani v Itálii obávají Posledního soudu!

V polemické odpovědi Francesco Petrarca nezapomněl ani na argument s jezdcem. Především uvádí, že se Jean de Hesdin mýlí v tom, že jezdecká socha není k vidění na oltáři, ale vedle oltáře (non enim super, secus altare) a navíc v domácí kapli (in capella domestica). A poté dodává, že něco podobného přece nemůže ani francouzského teologa popuzovat, vždyť v samotné Paříži jsou v chóru mnoha kostelů umístěny kamenné náhrobky a sarkofágy v takovém množství, že to překáží věřícím, aby se po kolenou dostali až k samému oltáři. A pokud je Jean de Hesdin smířlivý s tímto stavem doma, nechť zanechá kritiky vůči mravům někde jinde!

Petrarca ho dobře utřel

[Kordulka]

Vtipný úryvek:

...Jako jeden z argumentů, že Itálie je ve skutečnosti v rukou nebezpečných a všehoschopných tyranů, použil Jean de Hesdin sochu Bernabòa: „Neviděl jsem snad v Miláně ohavný idol (abominabile idolum) na oltáři božím (super altare Dei) , muže v brnění na koni z bílého mramoru (hominis scilicet armati imaginem, sedentis super equum de candido marmore fabricatum), postavenou na místě, kde se světí tělo Páně?" Něco podobného je v rozporu s dobrými mravy. Smí se snad něco takového mlčky přehlížet?, ptá se Jean de Hesdin,.
Pozlacená jezdecká socha v Miláně mu připomínala „krutého svévolníka, jenž se rozpínal se jak bujné křoví", jak je popsán v 37. žalmu Starého zákona. Pán musí tuto pýchu jednoho dne ztrestat. Nechť se pán Milána a ostatní tyrani v Itálii obávají Posledního soudu!
V polemické odpovědi Francesco Petrarca nezapomněl ani na argument s jezdcem. Především uvádí, že se Jean de Hesdin mýlí v tom, že jezdecká socha není k vidění na oltáři, ale vedle oltáře (non enim super, secus altare) a navíc v domácí kapli (in capella domestica). A poté dodává, že něco podobného přece nemůže ani francouzského teologa popuzovat, vždyť v samotné Paříži jsou v chóru mnoha kostelů umístěny kamenné náhrobky a sarkofágy v takovém množství, že to překáží věřícím, aby se po kolenou dostali až k samému oltáři. A pokud je Jean de Hesdin smířlivý s tímto stavem doma, nechť zanechá kritiky vůči mravům někde jinde![/i]
Petrarca ho dobře utřel

To je mi na středověkých lidech moc milé, že měli stejný smysl pro humor, ironii, sarkasmus a naschvály, jako máme my.
Ve Fialových "Přemyslovských Čechách" je odkaz na příběh z nějakého letopisu (já to večer upřesním, mám tu knihu doma) o jednom mladém biskupovi (byl úplně čerstvě jmenován), který provázel krále Vladislava a jeho družinu na cestě k Milánu. A tenhle biskup se poflakoval odpoledne po břehu řeky a nevěda co roupama, skopl jednoho z králových družiníků, nějakého Viléma, který se děl na břehu a ráchal si nohy, do vody. Ve zbroji... Řka se smíchem "Křtím tě, bratře, podruhé".
Novokřtěnec se doplácal ke břehu a poslal milého biskupa (asi dost květnatě) do horoucích pekel. Letopisec to zmírnil na prohlášení že "Kdybys takto všechny křtil, dopouštěl by ses bláznovství" a podotýká k tomu jedovatě, že kdyby neuměl ten dotčený rytíř tak dobře plavat, milý biskoupek by pozbyl své hodnosti ten samý den, co jí nabyl

[mikey.88]

Lidi jsou stejní jako tehdy...

Ale ten článek si fakt Kordulko přečti. Velmi zajímavé o těch sochách /teda pokud jsi ho už nečetla )

[mikey.88]

Malá galerie nebožtíků; pokud se už někdo opakuje, tak se omlouvám...


Tumba knížete Břetislava


Mittelrhein, Grabplatte für Graf Johann II. von Katzenelnbogen (gest. 1357),
nach 1357, Grabplatte, Eberbach (Hattenheim), Klosterkirche, Sankt Maria


Meister der Cinna von Vargula, Grabplatte des Theoderich von Lichtenhayn,
um 1366, Grabplatte, Erfurt, Klosterkirche, Predigerkirche


Grabdenkmal für Engelhard von Hirschhorn Mitteldeutschland, nach 1361?, Hirschhorn (Neckar)-Ersheim


Ritter Hüglin von Schönegg als kniender Stifter, um 1369, Basel, Pfarrkirche Sankt Leonhard



Standort: Frankfurt (Main), Dom, Stifts- und Pfarrkirche Sankt Bartholomäus


Grabmal für Gerhard von Rieneck (+1382), 1382, Grünsfeld, Katholische Pfarrkirche Sankt Peter und Paul


Epitaph für Ulrich V. von Landschade 1384, Neckarsteinach


http://www.bildindex.de/bilder/mi06254a05a.jpg
http://www.bildindex.de/bilder/mi01074f05a.jpg
http://www.bildindex.de/bilder/mi01074f11a.jpg
Grabmal des Grafen Gottfried IV. von Arnsberg, Dombauhütte Köln, Köln, nach 1371, Köln, Sankt Peter und Maria, Köln, Metropolitankapitel, Inv.-Nr. G 8



Grabmal Jean von Artois, nach 1380, Eu, Collégiale Notre-Dame et Saint-Laurent


Doppelgrabmal von Graf Gerhard I. von Jülich und seiner Gemahlin Margarete von Berg und Ravensberg, nach 1389, Altenberg (Odenthal), Ehemalige Zisterzienser-Abteikirche & Bergischer Dom


von der Mark ... um 1400, Kleve Kreis Kleve

Velikost je ponechána kvůli detailům a taky nemám čas ty fotky stahovat, upravovat a dávat na pics portály takže...

Mikey

[Klinštejn]

Tohle je zajímavé, to opravdu vypadá, jako přesýpačky s artikulovaným zápěstím.. Myslel jsem, že je to o několik desítek let pozdější..