Heraldika

[mahy]

Per to sem, pěknejch znaků není nikdy dost

[Divous]

Městskou heraldikou jsem se svého času zabýval asi nejvíce, ale můsím ty znaky nejdříve najít, mám je někde na CD. Jeden jsem našel v PC - Vlašim

[mahy]

Ups! jeden jsem našel v PC - Vlašim

V roce 1580 byly přidány do městského znaku iniciály AKZP podle majitele hradu Aleše Klenovského ze Ptení. Pěkný znak

[Drslav]

Trochu OT na dobu Karlovu je i ten erb Černínů .Malý středový rakouský korunovaný štítek spolu s písmeny R (Rudolf II.),M (Matyáš) a F (Ferdinand II.) byl přidán roku 1623.

[Divous]

Trochu OT na dobu Karlovu je i ten erb Černínů .Malý středový rakouský korunovaný štítek spolu s písmeny R (Rudolf II.),M (Matyáš) a F (Ferdinand II.) byl přidán roku 1623.

ale já VÍM.... ......ale je to hezké, barevné a zatím nemám photoshop, abych to upravil.....všechny erby a znaky co sem dávám jsem kdysi dělal pro sérii mých článků o heraldice, co kdysi výcházeli 2 roky v časopise Pevnost....když ještě za něco stál

tak nekveruluj a něco sem přihoď!

[Divous]

takže začínáme....jenom NĚKOLIK MÁLO českých a moravských měst mělo kdysi svůj znak. První znaky byla vlastně znamení na štítech válečníků hájících město. Znamení byla jednoduchá a takový je třeba znak Brna, nejstaršího dochovaného městského znamení u nás (doloženo už k roku 1315, i když pravděpodobně nejstarší úplně nebude) a asi nejstarší PŮVODNÍ městský znak v Evropě (alespoň té západní, střední a severní:-)) používaný v nezměné formě štítového znamení až do dnešních dnů. Brňáky rád nemám, ale tohle jim upřít nelze
Většina městských znaků se vyvinula z obrazů na pečetích, protože úplně každé město muselo mít svojí pečeť (ekvivalent dnešního razítka ), ale jen málokteré mělo svůj znak. Rozvoj městských znaků začíná až v 15. století a boom nastává za vlády Wladislava II. Jagelonského a v 16. století.
Všechna města lze rozdělit na 2 kategorie - města královská (na Moravě Markrabská) a města poddanská, která zakládala šlechta ale i církev. U královských měst většinou najdeme ve znamení českého lva (na Moravě šachovanou orlici), u poddanských znamení vrchnosti.
Některá města měla svůj štítový znak, který však později nahradila obrazem z pečeti.

5a - původní znak města Žatec používaný na štítech
5b - znak Žatce používaný dodnes, obraz převzatý z městské pečeti. Že to bylo králosvké město pozná i pitomec
6 - znak Brna
7 - znak klálovského města Jihlavy, vznikilý sloučením znaku a pečetního obrazu

[Divous]

1. Louny - město se slavnou husitskou tradicí. Klasický příklad "mluvícího" městského znaku, protože Louny se dříve psaly Lůny a luna je latinsky měsíc. Znak byl převzat z pečeti roku 1363, tedy ještě za krále Karla IV. (btw., v Lounech jsem se kdysi dávno narodil )
2. Bystřice nad Pernštějnem - poddanské město, pány z Pernštejna pozná ve znaku také asi každý pitomec
3. Karlovy Vary - bylo to královské město nebo ne?
¨4. Moravský Kumlov....hádanka - kdo pozná dřívejší vrchnost? jsou tam dvě

[Divous]

1. znak Slaného - jedno z nejzvláštnějších městských znamení u nás vůbec - je to vlastně úplný erb Českých králů včetně klenotu, (!) a odlišení je docíleno figurou pážete na štítu (tedy figurou zcela nesmyslnou)
2. Znojmo. Znak Markrabství a zárveň znamení mluvící
3. Slunce ve znaku Kněžmostu je vzpomínkou na bývalou vrchnost Valečovské z Valečova
4. Pádné mluvící znamení Kyjova

[Divous]

teď si dovolím trochu odbočit od městské heraldiky a přikládám něco trochu jiného. V naší heraldice se s tím nesetkáme ale třeba pro takovou Velkou Británii je to charakteristické. Jde o tu figutu v hlavě štítu. Říká se tomu "Turnajový límec" nebo tak podobně....v principu jde o to, že tohle pomocné znamení má za účel rozlišit rodové znamení jako takové od nejstaršho syna a jeho syna a jeho syna atd......
1), znamení rodu
2), nejstarší syn
3), nejstarší syn nejstaršího syna

[mahy]

3. Karlovy Vary - bylo to královské město nebo ne?
¨4. Moravský Kumlov....hádanka - kdo pozná dřívejší vrchnost? jsou tam dvě

Ad.3- Psaná historie vřídelního města začíná 14. srpnem 1370, kdy Karel IV. udělil již stávajícímu sídelnímu místu svobody a práva, jakých v té době požívalo blízké královské město Loket. O výsadním postavení Karlových Varů jakožto lázní svědčí i početná jim udělená privilegia, průběžně potvrzovaná panovníky Čech až do roku 1858.

Ad.4-Hrad Krumlov vznikl už ve 13. století, město nejpozději počátkem 14. věku. Kdy město získalo znak, není známo. Prvotně to byl modrý štít, na kterém stále stříbrná okrouhlá věž s otevřenou branou, oknem, cimbuřím o čtyřech stínkách a špičatou střechou s makovicí. Že na špici byla postava – snad sv. Floriána – je nepravděpodobné a v pečetích nemá oporu; jde zřejmě jen o omyl v literatuře. Po obou stranách věže byl v poli štítu malý červený štítek s bílou zavinutou střelou pánů z Kravař. Dne 30. června 1644 vydal Gundakar z Lichtenštejna Moravskému Krumlovu privilegium, jímž jej přejmenoval na Lichtenštejn (tohoto jména se však užívalo jen dočasně) a polepšil znak přidáním štítku s vlastním erbem. Přitom byla také původní okrouhlá věž zřejmě změněna na čtyřhrannou, jak se jeví na mladších pečetích, a přidán i trávník. Tuto změnu dokumentují nejen pečeti, nýbrž i malby z r. 1644, na níž byla stará okrouhlá věž přemalována na čtyřhrannou přimalováním bočního pohledu.