Lukáš - voják ve službách pana Heřmana, cca 1360

[Maršálek]

oboječek je ze Sidneyho studie o lebkách na LH fóru http://www.livinghistory.cz/node/92

k tesákům - je to poboční zbraň, primární pro tebe bude sudlice, takže se prostě inspiruj dlouhým nožem

[Zdeslav]

Alweron:
Ahoj, vítej u nás. Zkusím za sebe taky něco přihodit:

Lukáš:
- Přízvisko mít nemusíš, ale možná bych se poohlédl po nějakém typičtějším a doloženějším jménu, třeba tady:
viewtopic.php?f=39&t=174


Zbrojnoš nižšího šlechtice
- Postavu je třeba řešit do detailů. Bez toho se nedá pořádně hrát. Ta historka zní dobře, ještě si jí zasaď do nějakýho časoprostoru a nezapomeň na jména zúčastněných. Je dost možný, že jí budeš často vyprávět


Civilní oblečení:

Boty - Mojše je naprosto v pohodě, jenom nezapomeň něčím podrazit podrážku (kůže)
Svrchní tunika - Tvůj návrh zní dobře
Opasek - Spona může být hodně jednoduchá (obdélník, čtverec).
Červeně barvená kůže je nákladná a nóbl věc, volil bych spíš nějakou nerušivou hnědou nebo černou barvu

Kápě - Půlená není problém a dlouhý cíp je pro 2. půlku 14. typická věc. Takže toho se vůbec neboj

Pokrývka hlavy - Variant je hodně, stačí se tu porozlídnout po foru. Co třeba jednoduchá hučka z vlny?
http://www.nuernberg1380-1400.de/wp-con ... ebhayd.jpg
Dá se snadno ušít doma.

Doplňky:
Předměty denní potřeby - souhlas se dřevem. Je to i praktičtější i když keramika taky neni marná
Něco na pití - volil bych jednoduchej dřevěnej, nebo keramickej pohárek.
Dýka - radši si pořiď pěknej nožejk, dýka je drahá záležitost
Zimní svrchník - Doporučuju gardecorps. Jednoduchý teplý dlouhý vlněný přehoz.
Nějaký žebradlo - Asi lněný - souhlas, to je důležitej a praktickej doplněk
Čutora - Bral bych koženou. Jestli chceš dám ti kontakt na člověka co je dělá za poměrně rozumý ceny a fakt pěkný - tvarovaný, vylívaný voskem
Věci na spaní - deku určitě, plášť neni nutnej, a o přístřešek by se ti měl postarat tvůj pán


Bojové vybavení:

Přilba - Lebka je moc pěkná, jako levný výrobce bych vypíchnul Mojmíra Vrtala a Diopana - jenom je potřeba jim poslat fotku a truchu na ně dupnout aby to udělali opravdu přesně tak, jak chceš. Nezapomeň na řemínek do véčka.

Prošívanice - Jako zapínání si dej šněrování vepředu (nebo knoflíčky), šněrování po stranách si moc z pramenů nevybavuju. Barva je nejlepší přírodní. Vypadá to asi nejvěrohodnějc.
Kroužkový límec - Hezká věc a zatím ho tu pokud vím nikdo nemá. Určitě jdi do nýtovaného od Jirky Klepače. Stejně bys ho časem měnil.
Rukavice - Ideálně ty vycpávané, nebo kroužkové. Dají se udělat tak, že rozdíl v ochraně oproti plátovkám v našich podmínkách nepoznáš.
Ještě tak přemítám nad prošívanými nohavicemi - pokud uznáš, že ti ta ochrana stojí za omezení pohyblivosti, proč ne...
Předpokládám, že nějaké další formy plátové ochrany (lokty, nohy...) jsou pro mě nepřípustné, je to tak? - V tvém postavení bych to spíš vynechal...pokud budeš mít dobrou prošívku, není to ani potřeba...

Sudlice - Sudlice pěkná, jenom škoda, že se musí zmrvit tupením, nebo kuličkou.
Tesák - Volil bych dlouhý nůž, od Jidry Figury ho budeš mít i s dlabanou dřevěnou pochvou s nákončím za 2000. Pak je tu ještě jedna varianta - sekerka, tu má zatím málokdo.
Puklíř - Ten co máš zatím dobře poslouží. Ideální by byl kónický dlabaný, ten by ti možná časem mohl vyrobit Vojtěch od nás.

Tak to je asi vše co bych k tomu měl. Teším se na výsledek i na fotky, bude z tebe moc pěknej vojcl...
Držím palec.

Zdeslav

[maser]

V archeologii jde vždy o tesák, další názvy jako malchus či falchion jsou jen jiné názvy pro tesák.

Viz moje diplomka:
Macků, P. 2009: Vrcholně středověká a raně novověká militária v západní části Horního
Slezska. Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav
Archeologie. Vedoucí práce PhDr. V. Goš, CSc., oponent Doc. PhDr. P. Kouřil,
CSc. Opava, str. 68-69

...Další, archeologickým výzkumem častěji získanou zbraní, je tesák (falchion, malchus). Jeho původ je nejspíše orientální (Klučina 2004, 238). Klasický tesák je charakteristický rovnou jednobřitou čepelí menší než meč, ale zpravidla větší než dýka. Dalším typickým znakem je nožová střenka (Brych 1994, 257). Toto tvrzení opět neleze brát paušálně, neboť z vyobrazení a nálezů ze západní Evropy máme doložené i tesáky se zahnutou či jinou úpravou čepele a mečovou záštitou a hlavicí (obr. 2: D). Taktéž tzv. český tesák užívaný v 16. století, považovaný za tuzemský vynález má šavlovitě zahnutou čepel. Výhoda tesáku oproti meči byla v jednodušší výrobě a tím pádem cenové dostupnosti. V praxi byl tesák díky svým rozměrům a váze velice hbitou zbraní.
Kromě větších tesáků se setkáváme i s exempláři menšími které připomínají spíše nože a sekáče, např. z Bader a Havraně (Brych 1998, LV).
Minimálně od počátku 15. století mohly mít tesáky kolmo na čepel uchycený záštitný trn chránící klouby. Ty bývaly kruhových až oválných, zdobených i nezdobených tvarů (vějířovité záseky na všech stranách, s vlnkovaně tvarovanou obrubou, dvojicí otvorů, tausií). Pět exemplářů pochází z hradu Šostýna, další ze zaniklé středověké vsi na k. ú. Jasová, tvrze v Martinicích, náhodný nález z Janoslavic, dalších pět exemplářů snad i ze Sezimova Ústí a kompletní zbraň s uchyceným záštitným trnem je v expozici Muzea Novojičínska (Brych 1994; Krajíc 2003 175-178; Michna 1997). Vedle lehkých záštitných trnů se setkáváme i s velmi masivními. Z hradu Šostýna pochází dva kusy o váze 0,082 kg a dokonce 0,092 kg. Tyto nejspíše pocházely z větších tesáků, nejspíše obouručních variant.
Z archeologických výzkumů jsou u nás doloženy tesáky jistě datované až z počátku 15. století, ale užívány byly určitě už v dřívějších dobách. Tesáky jsou doloženy z tvrzí (Martinice, Mstěnice, Havraň), zaniklých středověkých vsí (Pfaffenschlag) i měst (Opava), (Brych 1994; Brych 1998; Nekuda 1975; Nekuda 1985).
Vyobrazení tesáku je velice časté nejen v iluminovaných rukopisech. Z poloviny 13. století jsou bohatě zastoupeny v Maciejowski bible (některé zobrazené tvary jsou nejspíše jen výplodem iluminátorových bujných představ, obr. 2: E) a tesáky 14. století jsou zachyceny v Romance of Alexander, z našeho území třeba na deskové malbě Vzkříšení od Mistra Třeboňského oltáře. Hojně je tesák zastoupen nejen v malbě 15. století. Kromě fechtbuchů (příruček shrnujících umění šermu) H. Talhoffera a dalších je snad nejznámější skulpturou dvojice bojující s tesáky z 80. let umístěná na Wratislavské radnici (Lech 2004).
V následujících staletích se tesák začal hojně používat při loveckých kratochvílích šlechty. Dodnes je mnoho umělecky nádherně provedených exemplářů i v našich zbrojnicích a sbírkách...



Souhlasím ale se Zdeslavem, že by nebyla špatná ta sekera. Při archeologických výzkumech se najde nepoměrně větší množství seker oproti tesákům. Sekera je mnohem praktičtější i pro život a má jí tu málokdo. Zato to tu začíná být přetesákované

[Pavel na Besednici]

Nerozumím tomu ani jako Zdeslav, ani jako Masér, ale za sekeru bych se přimlouval.

[Alweron]

Díky všem za podměty a rady! Rozhodně se nad nimi zamyslím...
Je toho hodně, ale co mě napadlo teď narychlo je to tupení sudlice...To je celkem nemilá záležitost, ale chápu, že se tomu nevyhnu...Možná zauvažuju nad nějakou změnou...

Jinak jsem trochu pátral a našel jsem tohle:


Akorát na adrese, kde jsem to našel, není datace, nebo tak...Ale jelikož má němčina je opravdu chatrná, tak je dost možný, že jsem se přehlídl...
http://www.dietraumschmiede.de/schau/schau.htm

Nicméně mi ten tesák (malchus, falchion) přijde celkem vhodný, pletu se moc?

[richardrg]

Na Karlovce asi jo, ale já jsem u své postavy vycházel z toho, že meč je odznakem urozenosti, na začátku 14. stol. bylo jeho vlastnictví znakem určitého postavení. Se zvyšujícím se významem městského patriciátu se trochu stírá ten rozdíl, a údajně se děti významných obyvatel města učí i šermovat. Ale myslím, že člověk z venkova by ještě stále měl něco jako strach z přirozené autority a meč, případně něco co se mu hodně podobá by asi nenosil.

Toto je moje domněnka ke které nemám žádný důkaz.

[Maršálek]

Na Karlovce asi jo, ale já jsem u své postavy vycházel z toho, že meč je odznakem urozenosti, na začátku 14. stol. bylo jeho vlastnictví znakem určitého postavení. Se zvyšujícím se významem městského patriciátu se trochu stírá ten rozdíl, a údajně se děti významných obyvatel města učí i šermovat. Ale myslím, že člověk z venkova by ještě stále měl něco jako strach z přirozené autority a meč, případně něco co se mu hodně podobá by asi nenosil.

Toto je moje domněnka ke které nemám žádný důkaz.

ty jsi na májovém sněmu spal? zase tak moc respektu tam nebylo, viz. doklady nošení zbraní měšťany – ve staroměstském prostředí je dokládají městská statuta z roku 1327 a 1332. Viditelné nošení meče nebo nože bylo podmíněno odevzdáváním berně vyšší než 10 hřiven stříbra. Ve druhém nařízení z roku 1332 musel mít dotyčný majetek vyšší než 10 hřiven nebo se za něj měl někdo s takovým majetkem zaručit. Tedy je tato podmínka oproti roku 1327 výrazně snížena – co byla dříve roční daň je dnes dostatečným celkovým majetkem. (viz. Martin Musílek, Recepce dvorské kultury v městském prostředí, In: Dvory a rezidence ve středověku II., str. 496-7, poz. pod čarou 103)

[trener]

Ad Ospreye: Já je většinou nemám v knižní podobě, pouze chronologicky seřazené obrázky. Ale myslím, že to byly nějaké italské milice.

[Alweron]

Ad Ospreye: Já je většinou nemám v knižní podobě, pouze chronologicky seřazené obrázky. Ale myslím, že to byly nějaké italské milice.

Jj, máš pravdu, je to Italian Militiaman 1260-1392, je to tam jak jako ilustrace, tak jako dobové vyobrazení...

[Alweron]

Náhodou jsem na vánočních trzích narazil na plstěný klobouk, který by "střihově" odpovídal zhruba tomuhle:

Akorát jak je z plsti, tak je z jednoho kusu, a je to přeložený ven, nikoliv dovnitř...

Vyhovoval by? Mám pocit, že jsem ho viděl tady někde na nějakým obrázku, ale nemůžu to teď nějak najít...