mikey.88 napsal:Díky Kordulko za příspěvek
Jak píšeš, že Karel dokonce schvaloval útoky na židy a dokonce amnestoval, zajímal by mě dokument nebo něco hmatatelného, kde to bylo zjištěno (nemyslím knihu... myslím přímo listinu či zápis v kronice:)
Otázka do placu k zamyšlení : "Šel by prostý člověk do ghetta na procházku?"
Ještě ke Kordulce: Stísněnost podmínek středověkého osídlení jistě zvyšovalo riziko šíření nákaz, živelných pohrom a epidemií moru. Mám však za to, že právě židům se choroby (mor) vyhýbaly, neboť díky hygienickým návykům měli (mohli mít) lepší obranyschopnost a větší čistotu...
Momentálně mne napadá jen Norimberk a Štrasburg 1349 - je to popsáno v kronice Jacoba von Königshofen, který popsal morovou epidemii v letech 1348–1350 (cca pětadvacet milionů mrtvých, což muselo být někde kolem 60% veškeré evropské populace!!!). Následovalo jednak náboženské běsnění, kdy vznikla spousta sekt, a samozřejmě pronásledování všech menšin vč. židů.
Ve Štrasburgu jich bylo upáleno snad 1500 - zachránili se jen ti, kteří se nechali pokřtít.
V Norimberku to bylo horší, co se morálního rozměru týče. Tam totiž Karel daroval městu židovskou čtvrť s tím, že může být zbourána a na jejím místě postaven kostel a tržiště (byla tedy zřejmě velmi malá). Některé konkrétní domy měl dokonce darovat braniborskému markraběti. Kostel Panny Marie byl zřejmě původně plánován pro uložení císařských korunovačních klenotů.
Těžko říci, zda Karel předpokládal, že židé budou jen vyhnáni (a uchýlí se třeba do Čech) a nic se jim nestane. Město však naplnilo povolení tak, že došlo ke zmasakrování asi 560ti lidí. Pogrom zřejmě trval dost dlouho a židé se asi bránili, protože zpráva o masakru se donesla až do Čech, a to tak rychle, že Karel stihl vyslat židům ozbrojenou pomoc. Bohužel přišla pozdě...
O té amnestii zatím nemohu nic najít.
Zato jsem našla velmi zajímavé informace o tom, že církev proti pogromům velmi protestovala a odsuzovala je.
Co se cesty do "ghetta" týče - nešel by tam, pokud by nutně nemusel. Ač to bude znít podjatě, židovské náboženství je opravdu extrémně nenávistnou ideologií a poznatelný jinověrec by se setkal s hodně nepřátelským přijetím.
Navíc, proč by tam chodil? Za děvčetem těžko, protože křesťanský chlapec prakticky neměl šanci někde potkat židovsku dívku (a obráceně), mezicírkevní sňatky tóra navíc výslovně zakazuje, kostel měl svůj, tržiště také a doktora si ten, kdo si to mohl dovolit, nechal přivést domů. Takže, jak již bylo uvedeno, zbývá jen obchod, úvěr a daně.
Samozřejmě se křesťané a jinověrci potkávali běžně mimo ghetto, prtože zatímco křesťané do ghetta v podstatě nesměli, židé se mimo ně pohybovali běžně - takže se při obchodování nebo v hospodě lidé různých vyznání sblížit mohli a také se tak jistě dělo.
Tou hygienou myslíš sobotní rituální koupel v "mikve"?
No, tak to ale nemá s hygienou nic společného. Celá "koupel" spočívá v tom, že očišťovaný se prostě svlékne donaha a vleze do nádrže s vodou, do níž se ponoří a zase vyleze. Nic víc. Žádné mýdlo, žádné mytí. Do té nádrže navíc vleze postupně celá náboženská obec - do té samé vody...
S hygienou v menšinových čtvrtích to bylo s přibýváním obyvatel stále více naštíru. Zejména v obdobích, kdy nesměly (ty obce) nakupovat nové domy a pozemky a potom poté, kdy se staly součástí starých městských center. "Josefov" třeba byl v posledních dvou staletích své existence skutečně příšerným přelidněným slumem, jemuž se i bohatší židé (po přijetí tolerančních patentů) obloukem vyhýbali.
Takže menšinové čtvrti mohly být a bývaly zdrojem epidemií. Zejména po objevení Ameriky...
